Počátky osídlování Beskyd

Počátky osídlování Beskyd byly spojeny s ochranou hranic

Beskydy. Hory a pahorky, které nás obklopují a dávají našemu regionu specifický ráz. Tento díl přináší sérii krátkých pohledů do minulosti i současnosti západního výběžku Karpat a jeho obyvatel.

Horským oblastem se lidé dlouho vyhýbali. Z praktických důvodů se usazovali spíše v úrodných nížinách v okolí řek. V relativně nedaleké jeskyni Šipka poblíž Štramberku našli archeologové doklady o přítomnosti člověka neandrtálského staré zhruba 40 tisíc let. Rovněž nálezy datované do mladšího období – neolitu, doby bronzové či železné ukazují, že se zde lidé opakovaně usazovali. Skutečná kolonizace této oblasti začala až v době vrcholného středověku (11.–14. stol.).

Za občasné usídlování lidí před touto kolonizací vděčí území Těšínska tomu, že je přirozeným severo-jižním migračním koridorem spojujícím oblasti pobřeží Baltu a úrodného Podunají. Zdržovaly se zde proto nejčastěji kultury, které touto oblastí jedním nebo druhým směrem procházely při hledání nových území. V současnosti asi nejznámějším nalezištěm z předkolonizačního období je hradiště v Chotěbuzi – Podoboře, kde archeologové našli mimo jiné také četné doklady o přítomnosti bojovných a na svou dobu řemeslně velmi zručných Keltů, kteří se zde zdržovali již zhruba od roku 400 př. n. l. Z oblasti byli vytlačeni expandujícími germánskými a později slovanskými kmeny. Ve 12. a 13. století, kdy se z těšínského kastelánství stávalo postupně knížectví, vznikla potřeba prvních těšínských knížat chránit strategicky důležitou obchodní a vojenskou měděnou stezku procházející Jablunkovským průsmykem. Vznikala proto řada obranných hrádků. V době vlády těšínského knížete Měška I. (1281–1313/17) to kromě knížecího hradu v Těšíně byly také hrádky ve Skočově, Jamnici, Jablunkově, Bohumíně či Ostravě.

Ve 14. století začaly vznikat první horské vesnice. K nejstarším patří např. obec Bukovec založená v roce 1353. První vesnice měly především obranný charakter a sloužily k varování Těšínských před útoky nepřátel. Dokladem jsou opevnění – šance – budované v 15.–17. století. Pozůstatky jsou dodnes patrné v Mostech u Jablunkova, na Hrčavě nebo v Lomné.

V tomto období však žili lidé především v údolích a dál do hor se příliš nepouštěli. Změna přišla až s valašskou kolonizací.