Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Tuto vytrvalou bylinu zná většina z nás pod jejím lidovým názvem „lopuch“, starší název velké koňské kopyto – dle tvaru listů. Latinský název Petasites vznikl z řeckého „petasos“ čili klobouk. Velké listy devětsilu (lopuchu) se používaly k ochraně před sluncem i deštěm.

Je to rostlina dvou tváří. Zatímco časně zjara vykvétá výraznými narůžovělými až růžovo-fialovými květy, masivní listy této byliny se plně vyvíjejí až po odkvětu. Devětsilu se daří zejména na vápenité a především velmi vlhké půdě. Roste v horských a podhorských oblastech v blízkosti potoků, na rumištích a v nivách řek.

Název devětsilu odkazuje na jeho široké využití v tradičním lékařství. Nejcennější část rostliny se skrývá pod zemí. Oddenek obsahuje slizové látky, silici, hořčiny, třísloviny, inulin, pektin a kyselinu angelikovou. Macerát z nasušeného oddenku působí protikřečově, tiší kašel, reguluje látkovou výměnu a má protirevmatické účinky.

Při vnitřním použití je potřeba opatrnosti, obsahuje totiž alkaloidy. Jelikož je silně močopudný, doporučuje se při jeho používání zvýšit příjem tekutin. Čerstvé listy užívané zevně jako obklady napomáhají hojení revmatických kloubů a výronů. Ve středověku se používal proti moru – pro své antibakteriální účinky se přikládal na morové rány.