Na Jeseníky! - Jiří Glonek
Termín: 9. března 2020 od 18:00 do 20:00
Místo: Mozarteum – Arcidiecézní muzeum Olomouc
Když v roce 1881 nadšenci okolo Johanna Rippera (zetě Vincenze Priessnitze) a notáře Edmunda Rudolpha zakládali ve Frývaldově (dnešním Jeseníku) Moravsko-slezský sudetský horský spolek, zajisté netušili, jak jejich následná činnost a nezměrné obětavé úsilí o zpřístupnění Jeseníků širokým vrstvám společnosti tvář těchto hor změní.
Jak působení spolku a řady jedinců začne psát různé kapitoly historie turistiky v Jeseníkách, spojené nejen se stavbami turistických chodníků, chat, rozhleden, nebo jak se vše promítne například i do překotného rozvoje zimních sportů. Rok 1881 však představuje pouze jeden mezník spojený s organizovanou turistikou v Jeseníkách. K němu ovšem vedla dlouhá cesta, při níž musel člověk nejprve nalézt v horách a v potulování se po nich zalíbení. Věc, která nám dnes připadá zcela normální, prodělala během staletí řadu proměn a zvratů. Jak a kdy tedy došlo k proměně estetického vnímání od zatracovaných a přehlížených hor až po vysoce oceňovanou a vyhledávanou horskou krajinu? A co způsobilo, že se horské turistice začal věnovat stále větší okruh společnosti? Jak vše uvedené probíhalo v Jeseníkách a přilehlých pohořích? A podle čeho se vlastně první cestovatelé v jesenických horách pohybovali?
Jiří Glonek (*1978 v Olomouci) vystudoval historii na FF UP v Olomouci. Od roku 2003 je zaměstnancem Vědecké knihovny v Olomouci, kde pracuje v oddělení historických fondů. Zde se odborně věnuje zejména starým mapám a knižní vazbě. Kromě toho je aktivní ve spolku Lubavia, který pečuje o zbývající památky na území Vojenského újezdu Libavá. Mimo jiné je autorem knihy Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá a aktuálně i srdcovky Na Jeseníky! O putování jesenickými horami, turistických bedekrech a mapách do roku 1945. Od dětství nachází největší potěšení v putování a potulování se po horách.
Obrázek:
Panorama Jeseníků, Rychlebských hor a Králického Sněžníku od severu ze slezských rovin. Výřez z díla Breslau und Schlesiens Berge (1937). Vědecká knihovna v Olomouci, sign. III 302.810.