Symboly Českého ráje

Trosky se staly jedním ze symbolů nejstarší chráněné krajinné oblasti Český ráj. Druhým je sokol stěhovavý. Oba tyto symboly naleznete ve znaku CHKO - siluetu Trosek a sokolovitého dravce. 

Sokol stěhovavý

Vzácný dravec s dokonalými letovými vlastnostmi, loveckými schopnostmi a hrdým vzhledem se těší tisíce let mimořádnému zájmu člověka.Živý se ptáky ulovenými ve vzduchu a hnízdí na vysokých skalách. V posledních desítkách let se stal nejen symbolem Českého ráje, ale i symbolem mizející ohrožené přírody a následně její úspěšné ochrnay. 

Seznamte se s naším maskotem a nechte se jím dovést až na pomyslný vrchol naší "skalní věže", odkud se s ním můžete proleťet nad Českým rájem, abyste poznali všechny fenomény tohoto krásného kraje.

Biologie a ekologie

Svrchu má tmavě šedé zbarvení, hruď je světlá až bílá s příčným vlnkováním, které je u mladých ptáků podélně orientované. Po stranách zobáku má charakteristický tmavý vous. Zbarvení může být variabilní v důsledku vypouštění uměle odchovaných jedinců a ptáků ulétlých sokolníkům. Jeho aerodynamické tělo je dokonale přizpůsobeno k rychlému letu. Sokol stěhovavý je nejrychlejší dravec na světě, dokáže letět až rychlostí 300 km/h.

Díky své rychlosti není schopen lovit kořist na zemi. Většinou loví z výšky, do které se dostává krouživým stoupáním. Velice rád využívá ke stoupání teplých vzdušných proudů. Jakmile spatří kořist, složí křídla k tělu a jako kámen střemhlavým pádem útočí. Kořist zasahuje kopnutím pařáty, když dobře nezasáhne, tak se ještě v letu vrací a oběť znovu trefuje. Někdy kořist v letu chytí do pařátů a splachtí s ní na zem. Hnízdo si nestaví, ale vyhledává plošiny na vyvýšených místech (skály, budovy).

Ohrožení

Tento dravec, patřící do čeledi sokolovití (Falconidae), je kriticky ohroženým druhem České republiky. Je uveden v Červeném seznamu České republiky, dále i v přílohách mezinárodních úmluv (Směrnice o stanovištích, Bonnská úmluva, Bernská úmluva a CITES).

V důsledku používání jedovatých chemických látek v zemědělství sokol v 60. letech 20. století z přírody vymizel. Díky celosvětovému zákazu používání těchto látek a záchranným programům se podařilo sokola do přírody navrátit. V Českém ráji je opět pozorován od roku 2001 a v současnosti zde hnízdí až 5 párů. Tato hnízdiště podléhají přísné ochraně a kontrole Správy CHKO Český ráj.

Trosky

Trosky jsou nejmalebnější a zároveň nejpozoruhodnější zřícenina hradu v Čechách. Hrad byl postaven asi v polovině 14. století Čeňkem z Vartenberka. Na obou sopečných vrcholcích byly postaveny věže Panna a Baba a hřeben mezi nimi byl zastavěn obytnými budovami.

Pověst o Troskách

Je tomu dávno, velmi dávno. Tak dávno, že nebylo ještě potuchy o Troskách. Kolem dokola se rozkládala jen širá rovina. V nedaleké vesnici bydlel chudý chalupník, jemuž před rokem zemřela žena a zanechala mu dvě děti, chlapce a děvčátko. Zle bylo v chaloupce. Všude chyběly pracovité ruce hospodyně. I děti potřebovaly ošetřování, a tak se konečně chalupník odhodlal, že jim přivede matku a sobě ženu.

Tím však dětem neposloužil. Macecha jim ubližovala, hladem je trápila a prací přetěžovala. Jednou je poslala ke studánce pod lesem pro vodu. Děti nabraly vodu do nádob, postavily je do svěží trávy a začaly sbírat jahody a sladké kořínky, jichž tam hodně rostlo. Pochutnávaly si na nich dlouho, že se jich macecha dočkat nemohla. Několikrát již šla na zápraží, ale vždy se vracela se zlostí do světnice. Konečně se tak rozhněvala, že jí splynula ze rtů krutá slova prokletí: „Kéž byste tam zkameněly, vy nezdárné děti!“

Přišel večer a děti se nevracely. Otec právě vedl koně do chléva, když mu macecha s láním vyprávěla, co se stalo, aby se šel po nich podívat. Hrozné bylo otcovo hoře, když spatřil účinek kletby své ženy.

U studánky trčela k nebi obrovská skála se dvěma vrcholky. S jedním vyšším, kde stál předtím hošík a menším nedaleko, kde sbírala jahody jeho sestřička. Tak prý vznikly Trosky.

Zdroje

• AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY [online] 2017 [cit. 2017-20-02]. Dostupné z <http://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=1146>.
• Anonymous [online] 2017 [cit. 2017-20-02]. Dostupné z <http://www.wildafrica.cz/cs/zvire/sokol-stehovavy/>
• Dům přírody Českého ráje
• Velartová, J. (1990): 10 zastavení v Českém ráji. Libor Velart, Semily.