Články a fotogalerie
Květen 2019
Šťastných sedm
I v letošním roce se sokoli vrátili do Moravského krasu. V tomto území hnízdí na dvou místech, kdy jedním z nich je u Býčí skály.
Podle pozorování odborníků jsou nad Býčí skálou tři a v hnízdě na utajované lokalitě další čtyři. Tam zahnízdila okroužkovaná samice z Maďarska. „Není vyloučeno, že v hnízdě nad Býčí skálou je ještě jedno mládě. Už tomu ale moc nevěřím. I tak je to fantastické číslo a úžasná věc, že zde po roce opět zahnízdily dva páry sokolů a přivedly na svět tolik mláďat" (René Bedan)
Druhý víkend v červnu, už by se mláďata měla pokoušet o první vzlety. Kvůli hnízdění sokolů strážci přírody před časem uzavřeli část louky před Býčí skálou, okolí Krkavčí skály a stezku k jeskyni Kostelík. Omezení má platit do poloviny června.
V Moravském krasu sokoli předloni zahnízdili po padesáti letech. Loni se tam usadily dva páry. Dohromady vyvedly osm mláďat. Rok předtím pět.
Aktuální informace na: https://brnensky.denik.cz/z-regionu/stastnych-sedm-mladata-vzacnych-sokolu-se-maji-k-svetu-brzy-poprve-vyleti-20190521.html
Samice - Býčí skála Samec - Býčí skála
Samice s maďarským kroužkem Samec záběr z fotopasti
Foto: René Bedan
Video od Stráže přírody Moravského krasu
- - - - - - - - - - - - - - - - -
Červen 2018
Fotoreportáž z rodinného života sokolů v Moravském krasu
Aktuální fotografie sokolů stěhovavých. Maďarská samice má své mladé vyvedené,
letos to byla opět čtyři mláďata (od roku 2016 v Moravském krasu vyvedla již 11 mladých).
U Býčí skály, kde jsou hnízdící sokoli pod dohledem stráže přírody a dobrovolníků, vyvedla samice také čtyři mladé, poslední vylétlo z hnízda 17. června.
Krásných 8 mladých sokolů zahájilo svůj život v Moravském krasu!
Můžete se také podívat na sokolí videozáznam z jara 2018:
https://www.youtube.com/watch?v=Pm1Igs4RUE0
Vylétlá mláďata sokola trénují křídla na římse Býčí skály, červen 2018
Mláďata na hnízdě napjatě sledují svého sourozence při prvním vylétnutí, červen 2018
Sokol stěhovavý nad Býčí skálou, dospělí jedinci, červen 2018
Foto: René Bedan
- - - - - - - - - - - - - - - - -
Březen 2018
Sokolí samice se vrátily do Moravského krasu, takže oba sokolí páry jsou kompletní a prožívají období námluv, hledají vhodné místo k hnízdění. Přečtěte si aktuální informace v článku:
https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/samice-sokola-se-vratily-do-krasu-20180314.html
Přikládáme aktuální jarní fotografie do René Bedana:
Sokol stěhovavý v Moravském krasu, březen 2018
Sokol stěhovavý na hnízdě v Moravském krasu, březen 2018
René Bedan informuje o páru sokola stěhovavého, který vyvedl v roce 2017
v Moravském krasu mláďata. Sokolí informace najdete ke konci článku:
https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/zima-neodehnala-sokola-ani-rysa-krystofa-v-lesich-krasu-zustavaji-20180105.html
Identita původu sokola stěhovavého hnízdícího
v Moravském krasu byla odhalena, říjen 2017
Samice sokola stěhovavého hnízdící druhým rokem v Moravském krasu pochází z hnízdiště v Maďarsku z pohoří Bükk. Byla okroužkována v roce 2013.
Fotografie, ze kterých byla odečtena čísla na kroužcích a zjištěn původ
sokolí samice v Moravském krasu.
Foto: René Bedan
Již v minulém roce došlo k zaznamenání odečítacího a ornitologického kroužku u hnízdící samice. Teprve tento rok se naskytla příležitost k odečtu. Nejprve byla zjištěna pomocí fotopasti barevná, černo-stříbrná kombinace kroužku a posléze i vyfotografována sokolka tak, aby bylo možné rozluštit kód. Na odečítacím kroužku je alfanumerický kód 8B. Samice pochází z maďarských Bukových hor, kde ji na skalním hnízdě okroužkoval Tamás Szitta. Stalo se tak 31.5.2013. Hnízdo se nalézalo asi na desetimetrové skále, kde byla zřízena umělá hnízdní podložka.V roce 2016 tato sa mice úspěšně vyhnízdila v Moravském krasu.Stalo se tak téměř po padesáti letech a to i v rámci celé Jižní Moravy.
Takto byl v České republice poprvé odečten sokol pocházející z Maďarska a obecně z území jižně od ČR. Základ české populace je tvořen ptáky z Německa a Polska. Další zajímavostí je výběr hnízdní lokality, tedy krasová oblast a vápencové skály shodné s místem narození.
Dohledání země původu komplikovala záměna kroužků na nohách a špatně vyplněné údaje kroužkovatele.
Hnízdění samice je zaznamenáno na následujícím odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=Ds2kfEIrV7U
René Bedan
Řešitel monitoringu sokola stěhovavého pro Moravský kras
- - - - - - - - - - - - - - - - -
Jak vypadá opuštné hnízdo sokolů stěhovavých
Říjen 2017
Hnízdo sokolů na Býčí skále
Foto: Radovan Mezera
Fotky pořídila stráž přírody Moravského krasu letos na podzim, kdy je hnízdo
již opuštěné. Jednalo se o monitoring vyžádaný Správou CHKO Moravský kras.
Zaujaly dvě věci, pokud se nepočítá nepořádek - trus, kosti atd. Za prvé tam měli
pěkný důlek a pak v malé puklině vedle hnízda měli nacpané ostatky
několika obětí - snad tří holubů.
- - - - - - - - - - - - - - - - -
Přečtěte si rozhovor s René Bedanem z Blanenského deníku:
http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/ornitolog-bedan-priroda-neni-zoo-ale-nas-domov-obyvak-si-take-nenicime-20171008.html
- - - - - - - - - - - - - - - - -
Do Moravského krasu se vrátil sokol stěhovavý
Září 2017
Na první zahnízdění tohoto vzácného dravce se v Moravském krasu muselo počkat až do roku 2016, kdy poprvé po téměř padesáti letech znovu vylétla z hnízda mláďata,
dva samci a jedna samice. V roce 2017 došlo k opětovnému zahnízdění tohoto páru, jemuž se tentokrát na hnízdě objevila mláďata čtyři. To je u sokola stěhovavého maximální počet. Navíc v tomto roce došlo k obsazení dalšího historického hnízdiště na Býčí skále.
Přednáška o situaci sokolů stěhovavých s ornitologem René Bedanem
se konala 17. září 2017 v v Domě přírody Moravského krasu
Samice sokola krmí své mládě staré asi 32 dnů
Foto: René Bedan
Toto "nové" hnízdiště, jak rozhodla státní ochrana přírody spolu s ornitology, bylo potřeba hlídat. Hnízdní úspěšnost sokola stěhovavého je totiž ovlivněna nejen přírodními faktory (počasí, predace mláďat na hnízdě výrem, kunou a dalšími živočichy). Největší hrozbu
v současnosti představuje turistický ruch a horolezectví. Zavedení klidu
na hnízdišti bylo nezbytné pro další šíření a stabilizaci populace tohoto druhu.
Samotné letošní hlídání na Býčí skále začalo 1.4. a bylo ukončeno 16.6. 2017.
Každý tento den byl na lokalitě u Býčí skály přítomen jeden až dva dobrovolní strážci
přírody Moravského krasu.
Letos na jaře se v době zahnizďování dospělého páru na Býčí skále objevil i mladý samec sokola, asi dvouletý. Opakovaně pár na Býčí skále navštěvoval. Samici další nápadník nevadil, ale samec se s ním vždy těžce porval, "až listí v lese lítalo". Je možné, že šlo
o samečka z loňského hnízdění. Samci sokolů jsou věrnější lokalitě svého vyhnízdění
a mají tendenci se vracet. Mladý sokolík neměl kroužek, vloni se nekroužkovalo, což by
také této doměnce nasvědčovalo.
Prohlédněte si sokoly z Moravského krasu na fotografiích René Bedana.
Fotografie jsou z let 2016 a 2017.
Na plakátu najdete o sokolech v Moravském krasu více informací.
Sokol na hnízdě, NPR Býčí skála
Sokoli na hnízdě, NPR Býčí skála
Roční samec sokola se uchází o zadanou samici, NPR Býčí skála
Sokol stěhovavý nad NPR Vývěry Punkvy
Sokol stěhovavý nad NPR Vývěry Punkvy
Samice sokola krmí své mládě na hnízdě, NPR Býčí skála
Mladý sokol brzy po vylétnutí, NPR Býčí skála
Mladý sokol po vylétnutí, NPR Býčí skála
Sokol v NPR Býčí skála
Text z různých zdrojů sestavila: Katka Jelínková
Fotografie sokolů: René Bedan