Proměny chráněného území: Historický kontext a ochrana přírody

Proměny chráněného území:

Historický kontext a ochrana přírody

U příležitosti významného 70. výročí vzniku Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se v říjnu 2026 uskutečnila jedinečná komentovaná vycházka. Jejím průvodcem byl emeritní vedoucí Správy CHKO Moravského krasu RNDr. Leoš Štefka. Účastníci měli možnost nahlédnout do bohaté historie území, prozkoumat jeho současnou ochranu a pochopit, jakým složitým vývojem tato unikátní krasová krajina prošla.

RNDr. Leoš Štefka zasvětil tomuto unikátnímu území velkou část svého profesního života. Během svého působení v čele správy stál u klíčových a často velmi náročných milníků. Mezi jeho největší úspěchy patří prosažení zákazu automobilové dopravy v krasových kaňonech Pustého a Suchého žlebu v 90. letech, vybudování ekologické dopravy k Punkevním jeskyním a úspěšný přesun speleoterapie do Císařské jeskyně. Významně se podílel také na realizaci moderního návštěvnického a vzdělávacího střediska Dům přírody Moravského krasu.

Celá akce symbolicky odstartovala v Domu přírody Moravského krasu. Tento moderní objekt dnes slouží jako návštěvnické středisko, muzeum krasové přírody a environmentální vzdělávací centrum.

Moravský kras:

Založení: Vyhlášen výnosem Ministerstva školství a kultury ze dne 4. 7. 1956 (číslo 18001/55A/6).
Rozloha: Původně 92 km², s nadmořskou výškou 244–613 m n. m.
Zvláště chráněná území: Zahrnuje 4 národní přírodní rezervace (NPR), 2 národní přírodní památky (NPP) a 11 přírodních rezervací (PR).
Mezinárodní význam: Evropsky významná lokalita (EVL) pokrývá 6 485,37 ha. Podzemní Punkva je od roku 2004 zapsána jako mokřad mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy.
Správa CHKO: Sídlí na adrese Svitavská 29 v Blansku a byla zřízena v roce 1977.

Cesta časem: Od prvních objevů k zákonné ochraně

V úvodní části vzpomínání zavedl RNDr. Štefka posluchače hluboko do minulosti. Milníky ochrany přírody se v krasu rodily postupně:

1879: Objev Eliščiny jeskyně odstartoval novou éru zájmu o podzemí.
1882: Obec Sloup vydala první úřední pravidlo na ochranu jeskyní, což byl na tehdejší dobu velmi pokrokový krok.
1920: Poslanec Šamalík podal odvážný návrh na vyhlášení Národního parku Moravský kras. Součástí byla i vize vybudování řádných komunikací. Návrh tehdy neprošel.
1956: vyhlášení CHKO, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Nová pravidla poprvé jasně definovala formy ochrany – například zákaz zavážení závrtů nebo povinnost chodit pouze po značených trasách.

Když v roce 1977 vznikla samostatná Správa CHKO Moravský kras, její tým tvořilo pouhých 7 pracovníků převedených ze Správy jeskyní – čtyři strážci přírody a tři jeskyňáři. Správa měla tehdy dokonce vlastní sklad výbušnin určený pro výzkumné výkopy v jeskyních. Postupem času se však role měnila z přímého kopání na dohled nad amatérskými jeskyňáři.

V roce 1990 popsal Dr. Štelc fenomén zvaný lampenflóra. V elektricky osvětlených jeskyních začaly v okolí reflektorů růst řasy, sinice, mechy a kapradiny. Tyto porosty nejen měnily přirozený vzhled krápníků, ale produkovaly huminové kyseliny, které výzdobu nenávratně poškozovaly. Ochrana jeskyní tak musela začít řešit i intenzitu a spektrum světla.

Jedním z největších milníků moderní ochrany přírody bylo vyloučení automobilové dopravy z 150 metrů hlubokých krasových kaňonů (Pustého a Suchého žlebu). K Punkevním jeskyním tehdy mířilo 250 až 300 tisíc turistů ročně a auta přírodu extrémně zatěžovala. Prosadit zákaz v letech 1993–1995 a nahradit jej ekologickou lanovou dráhou a vláčky vyžadovalo obrovské úsilí. Zrušeno bylo i parkoviště přímo u Punkevních jeskyní. Přestože změny provázely bouřlivé diskuse a interpelace v Parlamentu, celkem 13 km silnic bylo vyřazeno ze silniční sítě. Dnes tyto klidné kaňony slouží spokojeným pěším i cykloturistům.

Změny se dotkly i speleoterapie (léčby dětí s dýchacími potížemi a sníženou imunitou v jeskynním klimatu). Ta byla v roce 1992 provozována v Amatérské jeskyni, kde však osvětlení zajišťovaly hlučné a znečišťující dieselové agregáty. Kvůli ochraně podzemního prostředí byla speleoterapie následně úspěšně přesunuta do vhodnější Císařské jeskyně.

Za zmínku stojí i rok 2006, kdy zásluhou pracovní skupiny L. Ambrozka vznikla samostatná Správa jeskyní ČR.

V roce 2019 vstoupilo v platnost Nařízení vlády č. 83/2019 Sb., které přineslo změnu hranic CHKO po více než 60 letech. Na základě nových objevů krasových jevů ze strany jeskyňářů se chráněné území v sedmi lokalitách rozšířilo o dalších 6 kilometrů čtverečních.