Nahoru

Články a fotogalerie

 

Broukoviště – nejen hmyzí domov 

Broukoviště Domu přírody MK

Broukoviště u Domu přírody Moravského krasu na první pohled může vypadat jako neuklizená hromada trouchnivějícího dřeva. Tato „stavba“ vznikla u Domu přírody MK v roce 2021 a je volně přístupná pro návštěvníky Domu přírody MK ve venkovním areálu za Domem přírody.  

Ale pozor, tato na první pohled obyčejná hromada dřeva je interaktivní a edukativní koutek sloužící pro poučení malým i velkým návštěvníkům. Představuje význam mrtvého dřeva pro život v přírodě. Ale především z něj mají radost různí brouci, kteří dávají přednost životu v odumírajícím nebo odumřelém dřevě. 

Co to vlastně je broukoviště? 

Broukoviště je uměle sestavený soubor kmenů, částí kmenů nebo masivních větví, který vytváří prostředí pro organismy vázané na odumírající nebo odumřelé dřevo. V důsledku činnosti člověka je v kulturní krajině kritický nedostatek přirozeně se rozkládajícího dřeva, což se snažíme kompenzovat právě zakládáním broukovišť. 

To si při troše šikovnosti můžete postavit sami i na vlastní zahradě, parku či školním areálu.  

Pro založení broukoviště se hodí zejména dřevo tvrdých listnáčů, ideálně dubu, na který je v přírodě vázáno velké množství ohrožených druhů hmyzu. Brouci ale nepohrdnou jakýmkoli jiným dřevem. 

A kam takový objekt umístit?  

Nejlépe tam, kde tyto staré stromy nebo rozkládající se dřevo chybí. Tam kde nejsou v blízkém okolí lesy či sady, ve kterých je ponecháno i staré tzv. „mrtvé“ dřevo. Toto „mrtvé“ dřevo, které sice už neroste je totiž osídleno nejedním živočichem. V takovém broukovišti totiž nežijí je druhy hmyzu, kteří vyhledávají rozkládající se dřevo. Zabydlet se v něm mohou i ještěrky, slepýši nebo drobní pěvci vyhledávajíc úkryt. A pokud do osluněných částí broukoviště navrtáme otvory, osídlí je také samotářské včely. 

Pozor na bezpečnost! 

Při zřizování broukoviště bychom si měli dávat pozor zejména na bezpečnost. Všechny části broukoviště by měly být dostatečně stabilní, aby nehrozilo, že někomu způsobí úraz. Především pro děti totiž může být soustava klád velkým lákadlem k přelézání. Pokud tedy broukoviště uděláte bytelně, můžete zároveň získat i přírodní prolézačku pro děti. 

Kdo tu žije v broukovišti?

Roháč obecný  (Lucanus cervus) je jedním z nejznámějších saproxylobiontů.

roháč obecný - samec 

 

 

 

 

 

Zlatohlávek skvostný (Protaetia aeruginosa) se vyvíjí v dutinách mnoha druhů listnatých dřevin. Foto P. Mückstein.

 

zlatohlávek skvostný - Protaetia aeruginosa

Tito zlatohlávci preferují osluněné kmeny. Pozoruhodná je častá vazba zlatohlávků na pro středí zahrad či sadů. Staré, méně intenzivně opečovávané zahrady se zbytky tlejícího dřeva, sady vysokokmenných odrůd, kde je prostor i pro dožívající stromy s mrtvými větvemi, dutinami či uvolněnou borkou, jsou tak pro ně stejně významným biotopem jako rozvolněné pastevní či pařezinové lesy s velkou zásobou mrtvého dřeva pro nejznámější ochranářsky významné saproxylické druhy. I pro pravé zlatohlávky je důležitá přítomnost kvetoucích keřů či bylin. Poměrně často vyhledávají např. různé pcháče. 

Roháček kozlík (Dorcus parallelipipedus) potřebuje ke svému vývoji mrtvé dřevo ve vyšším stupni rozkladu. I on preferuje dřevo listnatých stromů.

roháček kozlík

 

 

 

 

 

Larva roháčka jedlového (Ceruchus chrysomelinus) se živí vlhkým hnijícím dřevem jehličnanů.

larva roháčka jedlového