Za biotopy údolí Lomné, každý má své místo pro život
5. listopad 2016
Než se však blíže podíváme na jednotlivé lokality, z nichž někte-ré si svou výjimečností zasloužily zvláštní stupeň ochrany a byly vy-hlášeny přírodními rezervacemi či přírodními památkami, měli bychom trochu nahlédnout také do „šedé teorie“ a objasnit si, co se vlastně rozumí pojmem „biotop“.
Cize a odborně znějícímu slovu biotop nejlépe porozumíme, když si uděláme malou etymologickou odbočku a podíváme se na jeho původ. Ačkoliv samo není nijak dlouhé, skrývá v sobě dvě řecká slova: bios (život) a topos (místo). Biotop je tedy, volně přeloženo, místem pro život. Prostředím, v němž je kombinace podmínek jak fyzikálních, tak biologických taková, že v něm může živočich či rostlina žít. Ve svém původním významu se pojem biotop používá vždy ve vztahu ke konkrétnímu druhu. Protože jsou však jednot-livé typy prostředí společné vět-šímu množství druhů, používají středoevropští odborníci tento pojem také pro vymezení určité-ho specifického druhu stanovišť.
V rámci Evropské unie patří Česká republika ke státům s nej-podrobněji zmapovanými biotopy. Vděčí za to rozsáhlému projektu Agentury pro ochranu přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), který měl původně především splnit příslušné evropské právní předpisy pro vstup do unie – vy-mezit evropsky významné lokali-ty pro typy přírodních stanovišť. Za tímto účelem vydala AOPK ČR v roce 2001 příručku Katalog biotopů České republiky, která se stala standardem pro klasifikaci jednot-livých stanovišť. Po jejím vydání proběhla první vlna celoplošného mapovaní za účasti stovek profe-sionálních i dobrovolných pracov-níků. Základní mapování bylo do-končeno v roce 2004. Od té doby dochází k průběžným aktualiza-cím na základě nových poznatků a terénního mapování.
Katalog rozlišuje osm základ-ních skupin přírodních biotopů označených velkými písmeny: Vodní toky a nádrže (V), Mokřa-dy a pobřežní vegetace (M), Pra-meniště a rašeliniště (R), Ská-ly, sutě a jeskyně (S), Alpínské bezlesí (A), Sekundární trávníky a vřesoviště (T), Křoviny (K) a Lesy (L), do nichž spadá celkem 157 jednotek, a skupinu nepří-rodních biotopů (X).