Nahoru

Za biotopy údolí Lomné, každý má své místo pro život

Za biotopy údolí Lomné, každý má své místo pro život

5. listopad 2016

Než se však blíže podíváme na jednotlivé lokality, z nichž někte-ré si svou výjimečností zasloužily zvláštní stupeň ochrany a byly vy-hlášeny přírodními rezervacemi či přírodními památkami, měli bychom trochu nahlédnout také do „šedé teorie“ a objasnit si, co se vlastně rozumí pojmem „biotop“.

Cize a odborně znějícímu slovu biotop nejlépe porozumíme, když si uděláme malou etymologickou odbočku a podíváme se na jeho původ. Ačkoliv samo není nijak dlouhé, skrývá v sobě dvě řecká slova: bios (život) a topos (místo). Biotop je tedy, volně přeloženo, místem pro život. Prostředím, v němž je kombinace podmínek jak fyzikálních, tak biologických taková, že v něm může živočich či rostlina žít. Ve svém původním významu se pojem biotop používá vždy ve vztahu ke konkrétnímu druhu. Protože jsou však jednot-livé typy prostředí společné vět-šímu množství druhů, používají středoevropští odborníci tento pojem také pro vymezení určité-ho specifického druhu stanovišť.

 

V rámci Evropské unie patří Česká republika ke státům s nej-podrobněji zmapovanými biotopy. Vděčí za to rozsáhlému projektu Agentury pro ochranu přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), který měl původně především splnit příslušné evropské právní předpisy pro vstup do unie – vy-mezit evropsky významné lokali-ty pro typy přírodních stanovišť. Za tímto účelem vydala AOPK ČR v roce 2001 příručku Katalog biotopů České republiky, která se stala standardem pro klasifikaci jednot-livých stanovišť. Po jejím vydání proběhla první vlna celoplošného mapovaní za účasti stovek profe-sionálních i dobrovolných pracov-níků. Základní mapování bylo do-končeno v roce 2004. Od té doby dochází k průběžným aktualiza-cím na základě nových poznatků a terénního mapování.

Katalog rozlišuje osm základ-ních skupin přírodních biotopů označených velkými písmeny: Vodní toky a nádrže (V), Mokřa-dy a pobřežní vegetace (M), Pra-meniště a rašeliniště (R), Ská-ly, sutě a jeskyně (S), Alpínské bezlesí (A), Sekundární trávníky a vřesoviště (T), Křoviny (K) a Lesy (L), do nichž spadá celkem 157 jednotek, a skupinu nepří-rodních biotopů (X).