Vodopády najdeme i v Beskydech
27. prosinec 2016
Vodopády v Beskydech? Ano, i v našich horách nalezneme několik působivých vodopádů, byť nedosahují výšky známějších krkonošských příbuzných. Na rozdíl od známých vodopádů jsou ty beskydské navíc specifické. Obvykle je skrývá nepřístupný terén mezi skalami, často bez turistických stezek.
Portál Vodopády České republiky zaznamenal v Beskydech 16 vodopádů. Největší z nich, vodopád na Mazáku, měří 17 metrů, což ho v seznamu našich nejvyšších vodopádů řadí na dvanáctou příčku. Nalezneme ho na jihovýchodním svahu Lysé hory, avšak přístup k němu je, podobně jako u řady dal- ších vodopádů, které se nachází v přírodní rezervaci, povolen pouze s písemnýmn souhlasem Sprá- vy CHKO Beskydy. Stejným způsobem je chráně- na také přírodní rezervace Zimný potok. Tento potok je tvořen četnými kaskádami a vodopády. Nejvýraznější z nich mají výšku 7,4 a 3 metry. Nadmořská výška je od 800 do 850 m n. m. Naopak turisticky nejvděč- nější vodopády, k nimž je dobrý přístup ze značené stezky, Satinské vodopády nedaleko Frýdlantu nad Ostravicí, dosahují výš- ky jen kolem 1,7 metru. Stupně jsou tvořeny mrtvými stromy ležícími v korytě. Zajímavostí tohoto vodopádu jsou mísovité prohlubně zvané evorzní hrnce. Díky rozmanitosti terénu se zde zachovaly původní lesní porosty, tvořené bukem lesním, javorem klenem a jedlí bělokorou. Byly zde také nalezeny vzácné druhy chrostíků. Také přímo v našem regionu se nachází několik vodopádů. V rezervaci Gutské peklo v pramenné oblasti Oldřichovického potoka na severních svazích Javorového se skrývají Gutské vodopády. Jejich výška je 7 metrů a průměrný průtok 5 l/s. Vodopád na jednom z menších přítoků Jestřábího potoka na území Dolní Lomné dosahuje výšky 3 metrů a průtok vody zde činí 10 l/s. Co způsobuje, že se koryto potoka náhle „zlomí“ o několik metrů a vznikne burácející vodopád? Může za to geomorfologický vývoj našich hor. V podloží se střídají vrstvy jílovců, pískovců a břidlic, které mají různou odolnost vůči erozivnímu působení proudící vody. Jak se dravá bystřina zakusuje stále hlouběji do svahu hory, odhaluje jednotlivé vrstvy a vznikají skalnaté terasy. Život v rychle proudící vodě není jednoduchý. Přesto existuje řada organismů, které se tomuto biotopu dokázaly přizpůsobit. Jepice, blešivci a jiní mají zploš- tělé tělo, plži a pijavky používají k zachycení přísavky. Příchytné háčky, které umožňují organismům zachytit se na pevný materiál, mají např. larvy chrostí- ků. V těchto vodách narazíme také na drift (snos). Jedná se o bentické organismy, které jsou unášeny vodou. Nejsou schopné se volně ve vodě rozmnožovat. Typicky se jedná o některé druhy hmyzu, které v proudící vodě tráví larvální stádium a poté z ní vylétají, nebo druhy kladoucí vajíčka do vod.