Vlastní pěstování jako cesta k udržitelnosti – část I

Vlastní pěstování jako cesta k udržitelnosti – část I

Udržitelnost nezačíná jen u průmyslu nebo politiky, ale i u drobných rozhodnutí, která děláme každý den. Jedním z nejjednodušších kroků, jak přispět k ochraně prostředí, je vlastní pěstování ovoce a zeleniny. Nepotřebujeme velké pozemky, postačí záhon, truhlík na balkoně nebo bylinky na parapetu. Tím snižujeme ekologickou stopu, pečujeme o půdu a získáváme čerstvé potraviny bez chemie.

Ovoce a zelenina z ciziny

Mnoho potravin v obchodech cestuje tisíce kilometrů. Aby vydržely, musejí být skladovány a chemicky ošetřovány. Tím se snižuje jejich kvalita i chuť. Domácí rajče ze zahrady nebo truhlíku je naopak čerstvé a chutné. Chuť čerstvě sklizených plodů se nedá srovnat s těmi, které strávily týdny v dopravě a skladech.

Zdravá půda jako základ

Půda je základ života v krajině a vlastní pěstování nám ukazuje, jak na ní záleží. Pokud ji obohacujeme kompostem, lépe drží vodu i živiny. To prospívá nejen úrodě, ale i celé krajině, která se stává odolnější vůči suchu a dešťům. Péče o půdu doma nás učí chápat její význam pro zemědělství i přírodu.

Balkony a malé prostory

I malý balkon dokáže být přínosem. Rostliny v truhlících lákají včely, čmeláky a motýly, kteří ve městech často nemají dostatek potravy. Květiny či bylinky poskytují opylovačům zdroj nektaru a mění i malé prostory v místa plná života. Takto můžeme podporovat biodiverzitu i v městském prostředí.

Sezónní chuť a vitamíny

Vlastní úroda je vždy sezónní. Jahody v červnu, rajčata v létě nebo jablka na podzim chutnají lépe a mají více vitamínů než plodiny dovezené z daleka. Nepotřebují vytápěné skleníky ani dlouhé skladování. Sezónní strava je přirozenější a zdravější jak pro člověka, tak pro přírodu.