Klimatická změna a její vliv na populace obojživelníků - Teplota

Klimatická změna a její vliv na populace obojživelníků - Teplota

Teplota a fyziologie obojživelníků

Obojživelníci, včetně žab, čolků a mloků, jsou studenokrevní živočichové, jejichž tělesná teplota závisí na okolním prostředí. Teplota a vlhkost jsou zásadní faktory ovlivňující jejich biologii. S každým zvýšením teploty o 10 °C se rychlost fyziologických procesů zvyšuje  2–3krát.

Sezónní migrace a rozmnožování

Na jaře se obojživelníci přesouvají ze zimovišť k vodním plochám, kde se rozmnožují. Rostoucí teploty a úbytek srážek způsobují vysychání mnoha stanovišť, a tím nutí jedince migrovat na větší vzdálenosti. Pohyb na delší trasy je pro ně energeticky náročný, zejména v horkém a suchém období, kdy jejich kůže musí zůstat vlhká.

Některé druhy, například ropuchy obecné, dokážou urazit až 8 km. Delší přesuny za potravou nebo rozmnožováním během sucha a tepla vedou ke ztrátě energie a mohou způsobit i úhyn. Obojživelníci se instinktivně vracejí na místa svého narození, ale pokud tam voda předčasně vyschne, hrozí jim vyčerpání i neúspěšné rozmnožování. Nedostatek srážek a nízká sněhová pokrývka často brání opětovnému naplnění vodních ploch a omezuje možnosti rozmnožování.

Dlouhodobé klimatické změny tak ohrožují obojživelníky především ztrátou vhodných stanovišť a nutností přesunů na větší vzdálenosti.

Vliv teploty na larvální vývoj

Teplota výrazně ovlivňuje růst a přežití larev obojživelníků. Vyšší hodnoty urychlují vývoj a zkracují dobu pobytu ve vodě, ale zároveň snižují šanci na přežití kvůli menší zásobě energie a vyšší citlivosti na stresové faktory, jako je nedostatek potravy, zvýšená konkurence, vyšší riziko vysychání vodních ploch a větší náchylnost k nemocem či parazitům.