Čerňavina a rys ostrovid

Přírodní rezervace Čerňavina se nachází v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd v nadmořské výšce 780 až 1044 m v okolí vrchu Ostrý. Vznikla v roce 1999 a má rozlohu 32,54 ha. Předmětem ochrany je komplex přírodě blízkých bukových porostů spojený s korytem štěrkonosného potoka. Pestrá část lesního porostu vytváří ideální podmínky pro výskyt ohrožených a vzácných druhů živočichů a rostlin.

Druhová rozmanitost má širokou valenci, převážně bohatou na bezobratlé organismy. Najdou se zde i takové druhy, které jsou zastoupeny v České republice jen místy. Mezi takové druhy řadíme velké šelmy. V okolí Čerňaviny byl zpozorován vlk evropský, rys ostrovid a díky propojení českého území se Slovenskem i medvěd hnědý. Tato trojice zajišťuje funkci tzv. zdravotní policie, která reguluje počet spárkaté a vysoké zvěře  tvořena prasetem divokým, srncem obecným a jelenem evropským. Vlivem lidského zásahu jsou některé druhy utlačovány a nejsou schopné adaptovat se na změny v prostředí. Tyto změny postihly především kočku divokou a tetřeva hlušce. Z obojživelníků se ve sledované lokalitě vzácně vyskytuje čolek karpatský, v hojném počtu dále mlok skvrnitý a čolek horský. Mezi nejčastější druhy žab patří skokan hnědý a ropucha obecná. V korunách stromů hnízdí i ohrožené druhy ptáků např. krahujec obecný. Tetřev hlušec, který se v této oblasti dříve vyskytoval ve velkém počtu, se nyní v lesních porostech nachází pouze v několika kusech. Dále zde můžete spatřit datlíka tříprstého, datla černého či strakapouda bělohřbetého. Řád sov zastupují například kulíšek nejmenší, sýc rousný a puštík bělavý.

V podrostu můžeme najít například kyčelnici žláznatou, kyčelnici devítilistou nebo mařinku vonnou. Na kyselých bučinách se nacházejí převážně kapradiny, třtina rákosovitá a brusnice borůvka. Z karpatských druhů se zde nachází oměj tuhý moravský, šafrán karpatský a chrpa javornická. Rezervace Čerňavina se nachází na území, které bylo navrženo jako evropsky významná lokalita. Rezervace je zároveň součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany je mimo jiné čáp černý, jeřábek lesní, puštík bělavý, datel černý a datlík tříprstý.

Rys ostrovid (Lynx lynx)

Rys ostrovid je v Evropě největší volně žijící kočkovitá šelma. Během 18  a 19. století byla na našem území téměř vyhubena. Hlavní příčinou vyhubení bylo odlesňování a neregulovaný lov. V druhé polovině 20. století se rys vrátil do Beskyd a Jeseníků.

Rys ostrovid společně s kočkou divokou  patří mezi naše divoce žijící kočkovité šelmy. Délka těla se pohybuje kolem 120 cm, délka ocasu až 25 cm, kohoutková výška může dosahovat až 70 cm. Hmotnost dospělce rysa se pohybuje okolo 35 kg. Charakteristickým znakem jsou trojúhelníkovité uši. Okraje ušních boltců lemují štětičky prodloužených chlupů, které mu umožňují rozpoznávat přicházející zvuky a orientaci v terénu. Barva srsti je různorodá. Převážně se jedná o šedavou až rezavou srst s  hnědočernými skvrnami. Srst na břichu je světlejší až bílá. Délka života se pohybuje 16 – 18 let v přírodě a 24 let v zajetí. Typickým biotopem rysa jsou smíšené a jehličnaté lesy středních či vyšších poloh s bohatým podrostem a skalnatými útvary. Rys je velmi aktivní za soumraku, na tichých lokalitách se během dne vyhřívá. Tato velká kočkovitá šelma dokáže za den ujít až 25 km. Rysi jsou samotářští, ale v období páření se můžeme setkat se skupinou samců, kteří se zdržují se samicí. Březost trvá 10 týdnů, mláďata v počtu 2 až 4 kusy se rodí od května  do června. Rys je významný predátor lovící především srnce, slabší laně a kolouchy. Tímto snižuje stav býložravců v lese a zabraňuje jejich přemnožení. Jeho kořist bývá často ve špatném zdravotním stavu. Jsou to jedinci málo ostražití či málo pohybliví. Rys tak zlepšuje zdravotní stav lesních ekosystémů. Za denního světla je rys schopen rozeznat hlodavce na 75m, zajíce na 300 a srnce na 500m. Mezi další jeho potravu patří tedy zajíci, hlodavci či menší ptáci. Většinou po útoku spořádá 1-2 kg masa, výjimečně až 3,5 kg. Poté kořist odtáhne a skryje. Jak už bylo řečeno, rys patří mezi plaché zvíře. Pokud budete v lese dávat pozor, můžete se setkat s pobytovými znaky tohoto krasavce. Mezi tyto znaky řadíme jeho stopy, trus či poškrábanou kůru stromů. Přestože rys ostrovid patří mezi chráněné šelmy, jeho největším nepřítelem je člověk. Člověk a rys mohou přírodu společně bez konfliktů obývat. Ovšem je nutné velkým šelmám porozumět a respektovat je.