Fraňo Sabbath Travěnec: Objevování Hranické propasti

Mluvit jen o Hranické propasti by byla nuda. Proto se účastníci večera seznámí s okolím propasti, aby poznali toto úchvatné místo z hlediska vztahů v krajině.  Zažijí malý exkurz do problematiky potápěni a tak poznají, proč výzkum propasti tak dlouho trvá. Co je to je hloubka -404 m? Délkově je to stejně jako vodorovná vzdálenost 404 m, což se zdá brnkačka, ale dolů, v čim dál tím větším tlaku okolí se vše tak dramaticky mění, ze běžný člověk o tom nemá ani páru. Takže to nebude jen oslava Krzysztofa Starnawského a jeho rekordu do -265 m (i kdyz je to uctyhodny vykon), ani adorovaní ROV firmy GRALmarine zastoupené konstruktérem Bartłomiejem Gryndou s rekordem -404 m ze září minulého roku. Prostě o Hranickém krasu (HK) celkově, bezbolestně a účastni si ani neuvědomí, že jsou vzdělaní potápění, krasových jevech a krajině nedaleko od nich.

Fraňo Travěnec se snad už jako speleolog vykulil z nějaké jeskynní štěrbiny či pořádného stalagmitu v olomoucké porodnici v neděli dne 21. února 1954. Jeho 1. návštěva podzemí proběhla 30. dubna 1958 ve Zbrašovských aragonitových jeskyních (ZAJ). Průchod z Gallašova dómu k Vodopádu na něj hluboce zapůsobil. Jen co by kamenem dohodil, se naproti na východním břehu řeky Bečvy šklebí mohutné ústí nejhlubší zatopené „ďúry“ na světě: Hranické propasti. Tu spatřil Fraňo až na školním výletě roku 1967 a poprvé se do ní zanořil 8. května 1976 a zůstal jí věrný přes 40 let. Stal se zkušeným jeskynním potápěčem a instruktorem jeskynního potápění. Kromě profese počítačového programátora se živil jako střelmistr v n. p. Dopravní stavby Olomouc, závod Prostějov a později i soukromě a dále v profesích demolice, výškové práce, pracovní potápění, ohněstrůjce apod. Na stará kolena se ukryl do tepla Vědecké knihovny v Olomouci, středisko reformátování starých tisků, přesněji rozpadávajících se novin XIX. a počátku XX. století. Fraňo Travěnec je mezi jeskyňáři a potápěči znám spíše pod letitou přezdívkou Sabbath. Kromě hlubokých partií pod -110 m v Hranické propasti a několika málo úžin ve ZAJ, kam svých 188 cm s váhou něco přes metrák nepropasíroval, prolezl jako jediný na světě v HK všechno, z toho několikrát jako objevitel. Mimo to se po celou dobu zabývá historií výzkumu HK a jeho bibliografická databáze HK přesahuje 3.200 položek (a další stovky čekají na zpracování), sbírá knihy, časopisy, novinové články, prospekty, všechny pohlednice s jeskynní tématikou… Ač čistý amatér, své bohaté znalosti o HK publikuje jak v odborném, tak regionálním tisku, spolupracuje s geology, hydrogeology, geografy, s chiropterology („netopýrology“) a entomology. A to vše činí pro větší slávu Hranického krasu.