Čáp bílý – posel jara ve Žďárských vrších

S příchodem jara se do krajiny Žďárských vrchů vrací jeden z našich nejznámějších a nejoblíbenějších ptáků – čáp bílý. Jeho přílet je pro mnoho lidí symbolem konce zimy a začátku jarních aktivit, ať už doma na zahradě nebo v přírodě. První jedinci se v České republice objevují už v únoru, hlavní vlna návratu však probíhá v březnu a dubnu, kdy čápi obsazují svá dříve opuštěná hnízda.

Čáp bílý je hojně rozšířený druhem. Typické je jeho bílé tělo s černými konci křídel, dlouhý červený zobák a taktéž dlouhé, nápadně červené nohy. Obývá především otevřenou krajinu s loukami, pastvinami a mokřady, kde nachází dostatek potravy – od hmyzu a žab až po drobné savce (např. hraboše). Často ho můžeme pozorovat i v blízkosti lidských sídel, kde si z větví staví hnízda na komínech, sloupech nebo střechách domů. Také v oblasti Žďárských vrchů je typickým obyvatelem kulturní krajiny, kde využívá pestrou mozaiku luk, polí a rybníků.

Čáp bílý je tažný druh, který každoročně podniká tisíce kilometrů dlouhou cestu mezi Evropou a Afrikou. Na zimu odlétá obvykle v září a zimuje především ve východní a jižní Africe. Během tahu využívá teplé vzdušné proudy, díky nimž může plachtit a šetřit energii. Denně tak dokáže urazit i několik stovek kilometrů.

Čápi tvoří dlouhodobé páry a využívají stejná hnízda po mnoho let. Ta mohou postupně dorůstat značných rozměrů. Samice snáší obvykle 1 až 5 vajec, o která se starají oba rodiče. Mláďata se líhnou přibližně po jednom měsíci a rodiče je krmí potravou, kterou jim přinášejí v zobáku.

Přestože se čáp bílý řadí mezi relativně běžné druhy, jeho život je úzce spjatý s kvalitou prostředí, ve kterém žije. Nejvíce ho ohrožuje intenzivní zemědělství a úbytek mokřadů, s čímž následně souvisí i nedostatek potravy. K úhynům čápů také dochází pravidelně na sloupech a drátech elektrického vedení, zejména při tahových cestách.

Ochrana čápů tak například zahrnuje zabezpečení sloupů elektrického vedení, instalace hnízdních podložek nebo ochranu stanovišť vhodných pro čapí pastvu. Důležitou roli hraje také monitoring hnízd, do kterého se zapojuje i veřejnost. Čáp bílý tak není jen naším oblíbeným ptákem, ale i ukazatelem toho, jak se nám daří pečovat o krajinu kolem nás.

Zajímavosti ze života čápa bílého

• dospělý jedinec může být vyšší než jeden metr a jeho rozpětí křídel může přesahovat až dva metry
• samec se na hnízdiště obvykle vrací dříve než samice a připravuje hnízdo na novou sezónu
• po návratu mohou mezi sebou dospělí čápi svádět souboje o hnízdiště nebo o partnera (mohou vést až k výměně partnera)
• čapí hnízda patří k největším v ptačí říši – mohou mít průměr až 2 metry a vážit i kolem jedné tuny (opakovaně je dostavují)
• na rozdíl od mnoha jiných ptáků neumí zpívat, dorozumívá se charakteristickým klapotem zobáku
• jsou velkými pomocníky zemědělců; čáp dokáže za den ulovit velké množství škůdců, například desítky hrabošů
• čápi z Evropy létají do Afriky dvěma hlavními cestami: přes průliv Bospor (východní trasa) a Gibraltarský průliv (západní trasa); vyhýbají se dlouhým přeletům přes moře, protože potřebují stoupavé proudy vzduchu
• v posledních letech se mění chování některých čápů – část z nich neodlétá do Afriky a zimuje např. ve Francii, Německu nebo Holandsku, kde však musí být dokrmováni lidmi během nepříznivého počasí
• nejznámějším případem v ČR je dlouhodobě zimující čapí pár v Blatné v okrese Strakonice, který se přes zimu živí rybami z protékající řeky Lomnice, případně bývá dokrmován rybami z místních sádek

Zdroje:

Česká společnost ornitologická

Informační systém ochrany přírody