Průzkumníci divočiny v pálavském Domě přírody
16. červenec 2025
Příměstský tábor Průzkumník divočiny je za námi a podle ohlasů dětí i rodičů se povedl. Děti si užily nabitý týden plný pozorování zvířat a rostlin, her i výtvarného tvoření.
První den jsme zahájili seznamovacími hrami, zatímco venku pršelo. Naštěstí ale ne celý den, a tak se děti dostaly i ven – s dalekohledy se vydaly pozorovat ptactvo na Novomlýnské nádrže a procházku si zpestřily stavěním hnízd z nalezeného materiálu. Odpoledne se zase rozpršelo, a tak jsme je strávili výtvarnými aktivitami uvnitř – mimo jiné si vyrobily terénní zápisníky a určovací klíče.
Přestává pršet
I další den byl deštivý, dopoledne se k nám připojil tábor z Moravského zemského muzea, což byla zatěžkávací zkouška našich prostorových podmínek. Téma dne – rostliny – se totiž musely přesunout dovnitř. V jedné místnosti vznikal přírodninový land ard, v další se tisklo listy a dalšími rostlinnými vzory. Po obědě pršet přestalo, a tak jsme se mohli podívat na nedalekou Vysokou zahradu, zjistit, jaké jedlé rostliny tam právě rostou a nečekaným zpestřením byl nález broučího „hřbitova“ s množstvím částí roháčů a tesaříků.
Středu jsme strávili v Mikulově – dopoledne na včelnici (kromě povídání a pozorování včel si děti ochutnaly med přímo z plástve), u oveček a zvířecích exponátů na Správě CHKO Pálava, odpoledne pak na Turoldu prohlídkou zdejší jeskyně. Ještě před ranním odjezdem do Mikulova si děti vyrobily expoxidové přívěsky z rostlin.
Nečekaný nález
Ve čtvrtek ráno děti odjely do Pavlova, aby se po hranici NPR Děvín vrátily archeostezkou do Dolních Věstonic, vybaveny smýkadly, ponožkovými pejsky a hmyzím bingem. Zatímco pejsci uvázaní na „vodítku“ chytali v trávě semínka, děti se snažili nasmýkat nejrůznější bezobratlé. Podařil se dokonce nečekaný nález – velmi vzácná kobylka sága a to na místě, kde ji nikdo zatím neviděl. Když už jsme šli místy slavných archeologických nálezů, zpestřili jsme si cestu obživlým obrazem slavného Věstonického trojhrobu. V Domě přírody si pak děti dodělaly voskové pečetě a pod příručními mikroskopy zkoumali nachytaná semena, ale i křídla vážek nebo oči much.
Poslední den byl vodní: ráno si děti vyrobily mýdla (protože ta přece k vodě patří), posvačili pravý kaviár (který patří k jeseterům plovoucím v našem akváriu) a pak už se vydaly bobří stezkou podél starého ramene Dyje. Cestou pozorovaly hmyz, hnízdící čápy, nastražily vrše (do kterých se tady chytnou prakticky jen invazní střevličky) a vybrali zemní pasti. Po obědě si namalovaly tašky, prošly Dolní Věstonice s naší hledačkou a nakonec jsme pozorovali nejrůznější vzorky s klasickým mikroskopem (vybaveným kamerou pro živý přenos pozorovaného obrazu na monitor): vodu s řasami z jezírka, křídla a nohy mouchy, žabí vajíčko.
Děkujeme všem zúčastněným, lektorům a spolupracujícím.