Nahoru
Vyhledávání

Průzkum minerálních pramenů Slavkovského lesa odhalil skryté přírodní bohatství

Průzkum minerálních pramenů Slavkovského lesa odhalil skryté přírodní bohatství

30. květen 2022

Ve vybraných lokalitách chráněné krajinné oblasti Slavkovský les byl v loňském roce proveden vědeckými pracovníky Botanického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. průzkum vývěrů minerálních pramenů. Výzkum byl zaměřen na druhy sice oku neviditelné, leč pro vodní svět zásadní – sinice a řasy. Řasová flóra Slavkovského lesa se ukázala být nadmíru zajímavou, velmi bohatou a rozmanitou, což souvisí se širokou škálou fyzikálních a chemických parametrů zdejších vodních stanovišť. 

“Vědci zkoumali minerální prameny Slavkovského lesa doslova pod mikroskopem,” říká Jindřich Horáček, vedoucí AOPK ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les a dodává: “Zadáním průzkumu bylo na vytipovaných lokalitách vývěrů kyselek zjistit složení řasových společenstev v současnosti, ale i v hluboké historii. Byly odebrány vzorky ze čtyřiceti lokalit rozličného charakteru jako prameniště, minerálky, potoky, tůně a rašeliniště. Celkem bylo při tomto průzkumu nalezeno 330 druhů sinic a řas, z toho 110 druhů rozsivek.” “Cílem průzkumu bylo zjistit přítomnost vlajkových druhů řas, jak v současnosti, tak během mladších čtvrtohor. Dále měl odhalit, jaké vlastnosti vodního prostředí jsou pro jejich výskyt nejvhodnější, abychom mohli stanovit optimální péči o tato území do budoucna”, doplňuje Jana Rolková z AOPK ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les. Mezi vybrané lokality patřily nejen přírodní památky Čiperka a Koňský pramen, kyselky na Tepelsku nebo několik kynžvatských kyselek v CHKO Slavkovský les, ale také vývěry v území Soosu a Františkolázeňska. “Kupříkladu vzorky z Číhanského prameniště byly zpracovány podrobněji z důvodu připravovaného vyhlášení tohoto území jako nové přírodní rezervace Číhanské slatě”, vysvětluje Jindřich Horáček.

Rozsivky_makropohled_Jana Kulichová

“Sledovaným vlajkovým druhem byla především rozsivka Pinnularia ferrophila, která je uzpůsobená k životu v železitých minerálních vodách. Vyskytovala se celkem v 11 vzorcích,” říká Mgr. Jana Kulichová, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Sekvenace úseku chloroplastové DNA tohoto druhu ukázaly, že zde populace na jednotlivých lokalitách nejsou geneticky odlišné a mají stejné geny jako Pinnularia ferrophila ze železitých kyselek ve vzdáleném Polsku a Slovensku. Výzkum též potvrdil, že vzácné a ohrožené druhy rozsivek minerálních pramenů Slavkovského lesa mají podle fosilního záznamu a současného výskytu nepřetržitý vývoj od hluboké minulosti konce doby ledové až po dnešní dny.

“Rozsivky jsou jednobuněčné hnědé řasy, které najdeme hojně v různých typech vodního prostředí. Mořské rozsivky, vznášející se volně ve vodě, se významně podílí na globálním cyklu uhlíku a produkci kyslíku. Přisedlé sladkovodní rozsivky využíváme jako biologický ukazatel ekologického stavu vod. Vytváří si typickou dvoudílnou tvarově různorodou křemičitou schránku s víkem proděravělou drobnými otvory,” přibližuje objekty svého výzkumu Jana Kulichová. Rozsivky osidlují jak volný vodní sloupec jako součást planktonu, tak žijí na dně pobřežních, tekoucích i stojatých vod s dostatečným množstvím světla, kde jsou přichycené na kamenech a vodních rostlinách či tvoří hnědé povlaky na bahně. “V ČR bohužel nemáme ustanoven seznam ohrožených druhů řas. Nicméně při porovnání s německým Červeným seznamem sladkovodních rozsivek bylo ve Slavkovském lese nalezeno 12 druhů s určitým statusem vzácnosti či ohroženosti, což je poměrně vysoké číslo,” prozradila Jana Kulichová.

Rozsivky_mikropohled_Jana Kulichová