Úspěšný návrat sokola stěhovavého do Žďárských vrchů pokračuje

Kvůli zajištění potřebného klidu pro hnízdění byl ve středu 4. března omezen vstup do přírodní rezervace Čtyři palice. Přístup přímo ke skalnímu útvaru je nyní uzavřen. Návštěvníci mohou území nadále procházet po značené turistické stezce vedoucí po obvodu skal. Omezení by mělo platit přibližně do konce června, tedy do období, kdy mláďata zesílí a opustí hnízdo.

Na loňském hnízdišti v současnosti probíhá tok a sokoli se připravují na snesení vajec. Podle odborníků je pro úspěšné zahnízdění zásadní především klid v okolí hnízda. I krátkodobé vyrušení může způsobit, že jiní ptáci, například krkavci, využijí situace a odnesou vejce nebo malá mláďata.

Dosavadní zkušenosti naznačují, že skalní útvar Čtyři palice poskytuje sokolům vhodné prostředí s dostatkem potravních zdrojů i relativním klidem. Ochránci přírody zároveň sledují i další skalní lokality v oblasti Žďárských vrchů, protože se může objevit další pár, který by zde mohl zahnízdit.

V rezervaci a jejím okolí se přitom vyskytují i další vzácné druhy ptáků. V širší oblasti byl zaznamenán například orel mořský a v okolních mokřadech hnízdí několik párů jeřábů popelavých. Ochrana těchto druhů je proto koordinována také s vlastníky lesů a lesníky, aby se v době hnízdění v blízkosti citlivých lokalit neprováděla těžba ani jiné rušivé práce.

Sokoli stěhovaví téměř zmizeli z přírody ve druhé polovině minulého století. Hlavní příčinou bylo rozsáhlé používání insekticidu DDT, který negativně ovlivňoval jejich rozmnožování, a také úbytek vhodných hnízdních lokalit. V současnosti se však do krajiny postupně vracejí a znovu ji osidlují. Na území České republiky dnes hnízdí více než sto párů.

Návrat sokolů je považován za jeden z důkazů, že dlouhodobá ochrana přírody a spolupráce s vlastníky pozemků i dalšími partnery může přinášet výsledky. Zároveň ukazuje, že při systematické ochraně je možné do krajiny vracet i druhy, které byly v minulosti téměř vyhubeny.

Zajímavosti ze života sokola stěhovavého

• patří mezi tzv. kosmopolitní druhy, tedy vyskytuje se na všech kontinentech

• je to jeden z vrcholových predátorů a indikátorů zdravé přírody

• jeho hlavní potravou jsou ostatní ptáci – především holubi, hrdličky a další druhy, které loví za letu

• sokoli mohou hnízdit i na lidských stavbách, například na kostelních věžích, továrních komínech nebo průmyslových konstrukcích

• insekticid DDT, který výrazně přispěl k úbytku sokolů, byl v Československu zakázán v roce 1974

• po zákazu lovu a zavedení ochranných opatření začaly programy návratu druhu do volné přírody

• první návrat sokolů v Česku byl zaznamenán na konci 80. let minulého století na Šumavě

• je nejrychlejším tvorem na planetě – při střemhlavém letu může překročit rychlost 300 km/h

Zdroje: AOPK ČR, NP Šumava, NP České Švýcarsko, ČTK