Co se děje v noci : Sovy

Na území České republiky žije osm druhů sov, z nichž některé jsou běžnými obyvateli našich lesů a parků, jiné naopak patří mezi vzácné návštěvníky. Tyto noční dravce spojuje řada unikátních přizpůsobení, která z nich činí dokonalé noční lovce.

Úžasné schopnosti sov

Vidí ve slabém světle, ale ne v absolutní tmě

Sovy mají oči plné světlocitlivých buněk, které jim umožňují dobře vidět za šera a slabého světla – i za světla odpovídající přibližně plameni jedné svíčky dokážou určit polohu myši. V absolutní tmě však samotný zrak nestačí a lov pak spoléhají hlavně na sluch.

Dokážou „vidět“ i ušima

Mnoho sov msjí uši asymetricky umístěné – tedy jedno lépe slyší zvuky shora či zespodu, druhé více ze stran. Toto uspořádání jim umožňuje přesně určit polohu kořisti ve třech dimenzích pouze podle zvuku, i když ji vůbec nevidí. Ve výzkumech, kde měly sovy jedno ucho dočasně omezené, nedokázaly přesně lokalizovat kořist.

Tichý let díky speciálním perům

Sovy létají téměř neslyšně – jejich letek jsou pokryté jemným chmýřím a hrany mají tzv. hřebínkovitou strukturu, která tlumí turbulence a okolní hluk. Tato adaptace jim pomáhá se přiblížit ke kořisti, aniž by je vyplašily.

Vratiprst a pevný úchop

Sovy mají zvláštní uspořádání prstů – některé mohou směřovat dopředu a některé dozadu. Tento tzv. vratiprst jim umožňuje pevně uchopit kořist a bezpečně sedět i na tenkých větvích.

Dutinové hnízdění

Většina našich sov je dutinovými ptáky - samy si nehnízdí nestaví, ale využívají dutiny stromů, skal nebo budov. Výr může hnízdit i na zemi v husté vegetaci. Proto je pro jejich ochranu klíčové zachování starých dutinových stromů v lese.

Potkávájí se jednotilvé druhy sov ?

Sovy žijí v přísně vymezených teritoriích a různé druhy se zpravidla vyhýbají vzájemné konkurenci. Důvody jsou praktické:

Velikostní hierarchie - Větší druhy jako výr mohou lovit menší sovy. Proto kulíšek nejmenší loví za soumraku a časně ráno, kdy je velký výr ještě v útočišti. Kdyby lovil v noci, riskoval by, že se sám stane kořistí.

Dělba teritoria - Různé druhy preferují různá prostředí: výr skalnaté terény a husté lesy, puštík obecný využívá okraje lesů i parky, sova pálená otevřenou zemědělskou krajinu, kulíšek husté jehličnaté porosty.

Časové oddělení - Některé druhy jsou aktivní za hlubokého soumraku (puštík), jiné až v noci (sýc rousný), další i ve dne (kulíšek, kalous pustovka).

Tato koexistence zajišťuje, že každý druh má svou ekologickou niku a vzájemná konkurence je minimalizována.

Námluvy v mrazu

Většina sov zahajuje námluvy překvapivě brzy. Výr začíná hnízdění už v lednu-únoru, kdy ještě leží sníh. Kalous ušatý a puštík obecný následují v únoru až březnu. Důvod je prostý - mláďata vyrůstají pomalu a rodiče potřebují dostatek času, aby je vychovali dříve, než nastane léto a s ním hojnost potravy.

Během námluvních období lze slyšet charakteristické volání samců - od hlubokého "hůhú" výra po monotónní pískání sýce rousného.

Ochrana

Sovy jsou indikátory zdravé přírody. Jejich přítomnost ukazuje, že krajina má dostatek starých stromů s dutinami, rozmanitou potravní nabídku a klidné lokality. Bohužel některé druhy jako sova pálená nebo sýček obecný v ČR ubývají kvůli změnám v zemědělství a úbytku vhodných stanovišť.

Můžeme jim pomoci zachováním starých stromů, instalací budek, šetrným hospodařením v krajině a respektem k nočnímu klidu přírody.

Naše běžné druhy sov

Výr velký (Bubo bubo) Největší evropská sova dorůstající rozpětí křídel až 180 cm. Tento impozantní pták váží 2-4 kg a je skutečným vládcem nočního lesa. Výr má charakteristické "uši" - chomáčky per na hlavě - a intenzivní oranžové oči. Žije v lesích, skalnatých oblastech i lomech. Zajímavostí je, že snáší téměř kulatá vejce, což je mezi sovami výjimečné. Hnízdí velmi brzy, námluvy začínají už v lednu a únoru.

Kalous ušatý (Asio otus) Středně velká sova s výraznými "uchy" a oranžovými očima. Obývá okraje lesů, remízky i městské parky. Je to tažný druh, v zimě se kalousové často shromažďují ve společných noclezích. Námluvy probíhají od února do března.

Puštík obecný (Strix aluco) Asi nejběžnější sova v ČR, kterou můžete potkat i v městských parcích. Má zavalité tělo, tmavé oči a chybí jí "uši". Puštík je vynikající hlasový imitátor a jeho charakteristické "hůhů" zná každý. Obývá lesy, parky i zahrady, je to dutinový pták. Hnízdění začíná už v březnu.

Sova pálená (Tyto alba) Sova se srdčitým obličejovým závojem a černýma očima. Dříve běžná, dnes vzácnější druh vázaný na zemědělskou krajinu. Loví především na polích a lukách, hnízdí v dutinách starých budov, věží a stodol.

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Naše nejmenší sova, velká jen asi jako kos. Žije v jehličnatých a smíšených lesích. Zajímavostí je, že loví již za soumraku a časně ráno - kdyby lovil v noci, mohl by se sám stát kořistí většího výra. Kulíšek je jedním z mála denně aktivních druhů sov.

Sýc rousný (Aegolius funereus) Středně velká sova s velkýma žlutýma očima a "překvapeným" výrazem. Obývá horské jehličnaté lesy, je striktně noční. Hnízdí v dutinách, často využívá budky.

Sýček obecný (Athene noctua) Malá sova s plochou hlavou bez "uší". Žije v otevřené zemědělské krajině s remízky, alejemi a starou zástavbou. Je částečně denní, často ji můžete vidět sedět na sloupech. Bohužel patří mezi velmi ohrožené druhy.

Kalous pustovka (Asio flammeus) Vzácný druh vázaný na otevřené mokřady a louky. Na rozdíl od jiných sov loví často i za dne. V ČR hnízdí nepravidelně.

Chcete se o sovách dozvědět více ? 

Naše noční zážitkové prohlídky Domu přírody

Doporučujeme knihy :

Jennifer Ackermann : Co sova ví

Martin Tomáš : Dneska večer potkáš sovu