Nahoru

Za pískovcovým fenoménem Příhrazských skal II

Za pískovcovým fenoménem Příhrazských skal II

17. duben 2018

I v roce 2018 pokračují exkurze za pískovcovým fenoménem Českého ráje. První vedla do východní a severovýchodní části přírodní rezervace Příhrazské skály, další se plánují na podzim do POdtoroseckých údolí a do Údolí Plakánek. Sledujte rubriku akce.

Na odborné přípravě a vedení exkuzí se podílejí  významná pracoviště, která v Globálním geoparku Český ráj UNESCO a chráněné krajinné oblasti Český ráj provádějí výzkum a státní ochranu přírody a krajiny; Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, Pracoviště archeologie a speleoantropologie, Přírodovědecká gakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky a Geopark Český ráj, o.p.s. Tyto instituce spojují dva významné výzkumné projekty:

1/ Dokumentace skalních rytin, nápisů a dalších prvků historické krajiny v CHKO Český ráj

Účelem a cílem projektu je modelové studium vztahu člověka ke skalním terénům na území světového geoparku UNESCO Český ráj a CHKO Český ráj s důrazem na epigrafické objekty a jiné doklady antropogenních aktivit, podrobná odborná dokumentace skalních rytin a dalších historických objektů ve vybraných oblastech a jejich aplikované využití pro účely a cíle partnerů projektu a dokumentace historických změn krajiny na základě antropogenních aktivit v pískovcové skalní krajině a jejich význam pro ochranu přírody a životního prostředí.

IMGP7647_Betlémské skály_Klokočské průchody_petroglyfy

IMG_450_ničení povrchu skal

2/ Kvartérní sedimenty pískovcové krajiny středního Pojizeří a Českolipska

Účelem a cílem projektu je modelové studium využívání prostředí kvádrových pískovců od pravěku po současnost (využívání přirozených skalních dutin, ověření hypotézy pravěkého zemědělského osídlení skalních plošin), podrobná identifikace kvartérního pokryvu členité pískovcové krajiny, vývoj a degradace krajiny ovlivněné činností člověka v mladším holocénu a sběr a interpretace dat s ohledem na současné zájmy ochrany přírody a životního prostředí (se zvláštním zřetelem k území CHKO Český ráj).

V letošním roce vás budou provádět archeolog a speleoarcheolog Petr Jenč z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, geolog Jaroslav Řihošek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Milena Roudná, dlouholetá pracovnice ministerstva životního prostředí, členka odborného komitétu OSN pro ochranu životního prostředí a Lenka Šoltysová z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

První exkurze proběhla 28. dubna 2018 v Příhrazských skalách, které se nacházejí podél dálnice D10 u Mnichova Hradiště  mezi obcemi Příhrazy, Žehrov, Srbsko, Zakopaná, Branžež, Boseň, Dneboh, Olšina  a třemi údolími řeky Jizery,  Žehrovky a Klenice. Jedná se o jedno z největších  skalních pískovcových měst Českého ráje a významnou geologickou lokalitu globálního geoparku Český ráj UNESCO. V pradávných dobách, před 90 milióny lety, zde bylo moře, ve kterém se usazoval písek. Tyto mohutné vrstvy uloženého písku vytvořily obrovské těleso známé jako hruboskalský kvádr. V období třetihor územím pískovců díky sopečné činnosti pronikaly na zemský povrch  vulkanity a vznikl nejvyšší bod Příhrazských skal, vrch Mužský (463 m n.m.).

 

 

 

Exkurze byla zahájena na úpatí sopky Mužský, kde leží stejnojmenná vesnička, která je vesnickou památkovou rezervací s dochovalými roubenými chalupami, s bohatě zdobenými šíty, s velkou nepravidelnou návsí a s alejí památných jírovců maďalů.

IMGP0234_Mužský_exkurze_Aesculus hippocastanum_28-4-18

Poté se šlo východní částí Příhrazských skal, která patří k územím v Českém ráji méně navštěvovaným, a tak se zde vytvořilo prostředí vhodné pro výskyt vzácných a silně ohrožených živočichů.

IMGP0286_Příhrazské skály_exkurze_28-4-18

Na začátku 2. tisíciletí došlo v celém území přírodní rezervace k obnově skalních dutin do původního stavu a díky následné pravidelné kontrole stráží přírody došlo k obnově původních hnízdišť ohrožených druhů ptáků, z nichž tím největším symbolem je sokol stěhovavý. Druh, který  vymizel z české krajiny, a jen díky obrovskému nasazení ochranářů přírody, se opět vrátil.

sokol stehovavy_foto JŠťastný

V současné době Příhrazské skály procházejí obnovou lesních porostů. Ani této rezervaci se nevyhnul více jak 200 let trvající experiment se zavedením smrkových a borových monokultur na místo původních bučin a doubrav. Při těžbě lesních porostů se objevují zapomenuté pohledy na pískovcové věže, které časem opět mizí. A tak současný návštěvník již ani netuší, proč nesou věže svá jména, jako například dnes opět zarostlá skalní věž Indián.

Indián

IMGP0351_Příhrazské skály_exkurze_Indián_28-4-18

Fotografie z exkurze naleznete v naší fotogalerii.