Za pískovcovým fenoménem Příhrazských skal II

Podél dálnice D10 u Mnichova Hradiště  mezi obcemi Příhrazy, Žehrov, Srbsko, Zakopaná, Branžež, Boseň, Dneboh, Olšina  a třemi údolími řeky Jizery,  Žehrovky a Klenice leží jedno z největších  skalních pískovcových měst Českého ráje Příhrazské skály a jedna z významných geologických lokalit Globálního geoparku Český ráj UNESCO. V pradávných dobách, před 90 milióny lety, zde bylo moře, ve kterém se usazoval písek. Tyto mohutné vrstvy uloženého písku vytvořily obrovské těleso známé jako hruboskalský kvádr. V období třetihor územím pískovců díky sopečné činnosti pronikaly na zemský povrch  vulkanity a vznikl nejvyšší bod Příhrazských skal, vrch Mužský (463 m n.m.).

Na úpatí sopky leží stejnojmenná vesnička, která je vesnickou památkovou rezervací s dochovalými roubenými chalupami, s bohatě zdobenými šíty, s velkou nepravidelnou návsí a alejí památných jírovců maďalů.

Východní část Příhrazských skal patří k územím, které jsou v Českém ráji méně navštěvované, a tak se zde vytvořilo prostředí vhodné pro výskyt vzácných a silně ohrožených živočichů. Na začátku 2. tisíciletí byly v celém území přírodní rezervace navráceny skalní dutiny do původního stavu (to znamenalo úklid několika tun odpadků, likvidaci stovky nelegálních a černých staveb, ohnišť, vybudování protierozních opatření, zabezpečení arceologických nalezišť a vyčištění skalních stěn) a díky následné pravidelné kontrole stráží přírody došlo například k obnově původních hnízdišť ohrožených druhů ptáků, z nichž tím největším symbolem pro Český ráj, ale i českou ochranu přírody je sokol stěhovavý. Druh, který z vymizel z české krajiny, a jen díky obrovskému nasazení ochranářů přírody, se opět vrátil.

V současné době Příhrazské skály procházejí obnovou lesních porostů, Ani této rezervaci se nevyhnul více jak 200 let trvající experiment se zavedením smrkových a borových monokultur na místo původních bučin a doubrav. Při těžbě lesních porostů se objevují zapomenuté pohledy na pískovcové věže, které časem opět mizí. A tak současný návštěvník již ani netuší, proč nesou věže svá jména, jako například dnes opět zarostlá skalní věž Indián.

Pokud se chcete dozvědět více přijďte na exkurzi 28.4.2018. Provádět Vás budou archeolog a speleoarcheolog Petr Jenč, geolog Jaroslav Řihošek, který opět předvede formou pokusu ukázku vzniku pískovcového reliéfu, Milena Roudná, dlouholetá pracovnice ministerstva životního prostředí, členka odborného komitétu OSN pro ochranu životního prostředí, a Lenka Šoltysová z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.