Nahoru

Šargounský mlýn

Šargounský mlýn

Hlavní dominanta krajiny je Šargounský mlýn, o kterém se v kronice píše: Původní sídlo v této krajině jest ostrov, jehož tvoří ramena řeky, tam stojí mlýn rozvadovský „Šargoun“ zvaný. Toliko jest jisto, že na tomto místě stála tvrz vladycká neboť v Kupech v 18. století se s rytířským sídlem mlýn prodával. Místo je každopádně pečlivě zvoleno tak, že mlýn nebyl zatopený ani při velké povodni v roce 1997.
Nejstarší zmínka o mlýně pochází z roku 1432, kdy Prokop Holý obléhal se svými vojsky Šternberk. Nemohl ho dobýt tak drancoval okolí a mlýny. O dva roky později byl Šargounský mlýn pustý.
Později přešel mlýn do majetku Olomoucké kapituly, která určila sedlákům, kde smí své obilí mlít. Pod Šargoun tehdy spadaly Senice, Senička, Odrlice, Břuchotín, Rataje, příkazy a Rozvadovice. Mlynářovou povinností zase bylo přednostně mlít těmto poddaným a pak teprve cizím. Za nemletí v určeném mlýně byl trest – odejmutí obilí a uvěznění v panské šatlavě. Mlynáři byli zámožní, ale ne vážení. Sedláky často okrádali. V roce 1751 se v Olomouci projednávala stížnost poddaných na mlynáře Vitáska, který byl velmi neoblíbený. Předmětem sporu bylo, kromě jiného zavěšování plachty za kryt (lub) mlýnského kamene, aby hodně moučného prachu pro sebe zachytil. Z této mlynářské činnosti vzniklo pořekadlo – má něco za lubem.

šargoun