Motýlí den

Středoevropská krajina prošla během posledních několika málo desetiletí téměř dramatickým vývojem, který se výrazně vepsal do její aktuální tváře. Upuštění od tradičního maloplošného hospodaření a přechod k intenzivnějším formám jejího využívání přinesly nesporné zlepšení životního standardu a komfort pro člověka, daleko méně příznivou situaci to však znamená pro druhovou rozmanitost rostlin a živočichů. Organismy, které byly od nepaměti závislé na mozaikovitém charakteru krajiny s celou škálou nejrůznějších stanovišť, z našeho okolí nenávratně mizí. S postupujícím časem jsou po těch nejcitlivějších postihovány i druhy ještě donedávna zcela běžné,
nezřídka považované za úporné "škůdce". Stráň za zahradou, dříve plná mateřídoušky, postupně zarůstá neprostupnými křovinami, mateřídouška odtud mizí a s ní i spousta hmyzu na ni vázaného. Ke skupinám, které na výše popsané změny reagují velmi citlivě, a lze je tak využít jako jednu z modelových skupin pro studium stavu životního prostředí, patří také motýli. Proč během krátké doby u nás vyhynula téměř jedna osmina denních motýlů a mnohé dříve obecně rozšířené druhy zmizely z celých oblastí? Lze tento nepříznivý trend nějakým způsobem zvrátit? Co pro to může udělat každý z nás?

Přednášející Mgr. Petr Heřman vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK, poté se zabýval diagnostikou hmyzu v laboratoři Státní rostlinolékařské správy a následně zoologií a ochranou bezobratlých na Správě chráněné krajinné oblasti Český kras. Je členem výboru Společnosti pro ochranu motýlů, členem České společnosti entomologické a autorem či spoluautorem přes 40 odborných publikací na téma entomologie. Jeho hlavními zájmovými skupinami jsou motýli a dvoukřídlý hmyz. Studiem jejich výskytu, ochranou a popularizací se aktuálně zabývá ve více oblastech Čech (zejména Brdy, Český kras, Křivoklátsko, Pošumaví) i v zahraničí (jihotyrolský národní park Stilfserjoch).