Proběhla přednáška - Voda v krajině

 

 

Úvod přednášky směřoval do naší minulosti, do časů, kdy tady voda krajinu formovala a vytvořila moravskoslezské Beskydy, na severu budované slezským příkrovem, který zde tvoří godulské a istebňanské souvrství s nazelenalými glaukonitickými pískovci, jílovci a slepenci. Jižní část je tvořena magurským příkrovem, který tvoří méně odolné pískovce s příměsí jílu, vápence, jílovce a slepence.

 

Dalším podnětem k diskuzi bylo téma Voda a s ní spojená migrace a mezinárodní konflikty. Varovným signálem by měla pro nás být stupňující se katastrofální sucha ve Středomoří a roztávání ledovců na severu. Lidé budou muset opustit své domovy a zamířit do vnitrozemí. Těžkosti nastanou, když začnou odcházet lidé ze severu, protože zmrzlá půda roztává a lidé z jihu půjdou na sever kvůli suchu. Všichni skončí uprostřed. Prudké klimatické změny mají dostatečný potenciál k tomu, aby odstartovaly novodobé stěhování národů. A co se týče mezinárodních konfliktů, taky nemusíme chodit daleko pro příklad. Regulace řek stavbou přehrad dává státům na horním toku do rukou zbraň, kterou mohou potenciálně vydírat státy ležící blíže k ústí. Turecko dnes kontroluje horní tok řek Eufrat a Tigris, čímž drží v šachu Sýrii a Irák.

 

Řeka Jordán může být roznětkou dalšího konfliktu na Blízkém Východě. Řeky Nil, Zambezi a Niger se mohou stát příčinou mnoha konfliktů v již tak neklidné Africe.

Ale zpátky k nám do těch našich krásných Beskyd.

Po úvodní přednášce jsme se i přes nepřízeň počasí přesunuli do Dolní Lomné, obce v malebném údolí Těšínských Beskyd.

 

Jednou z nejznámějších pozoruhodností Lomné je národní přírodní rezervace Mionší o výměru 179 ha. My jsme ale zamířili jinam, tam, kde si řeknete: "Vždyť to je jenom bažina." Stačilo opravdu jenom pořádně otevřít oči a člověk viděl, že je to spíš domov mnoha živočišných druhů, počínaje čolkem, jak karpatským, tak i horským, skokanem hnědým, kuňkou žlutobřichou, ropuchou obecnou a dalšími, kteří se po zimě pomalu probouzeli k životu.

 

A jelikož tématem byla Voda, dostalo se také na průzkum toku Lomné, kde se debatovalo o problémech s technicky upravenými koryty, kdy tyto toky jsou z hlediska přírody a krajiny těžce degradované. Zásadní ztrátu jejich členitosti nutně pociťuje i rybářství a myslivost. Z vodohospodářského hlediska pak velká, kapacitní a hluboká technicky upravená koryta zrychlují povodňové i běžné odtoky vody. Po prudkých přívalových deštích se voda, skrze potoky a potůčky nahromadí v primární povodňovou vlnu, která si pak razí cestu přes všechny překážky. Tato vlna je větší a silnější, jestliže se v konečném povodí najednou sejde dohromady voda z větší části jeho plochy. Ve většině případů to funguje tak, že čím "rychlejší" jsou potoky v povodí, tím větší povodňová vlna v něm vznikne. A "rychlé" jsou technicky upravené, napřímené a vydlážděné potoky o velké průtočné kapacitě. Přírodními koryty, která jsou relativně malá, velmi členitá a hydraulicky drsná, postupují povodňové průtoky podstatně pomaleji. Proto se dnešní pracovníci CHKO snaží o revitalizaci přírodních toků, jednoduše řečeno, o obnovování přírodního vzhledu toku.

 

K potokům taky ale patří jejich obyvatelé a budete-li se někdy procházet po březích potoka tak jako my, jistě narazíte na stopy vydry říční nebo hnízda skorce vodního. Pokud budete mít štěstí, můžete narazit i na vzácného hosta, kterým je ledňáček říční.

 

V Beskydech rovněž spatříme vzácné orchideje. Sice ještě nekvetou, ale my teď alespoň víme, že když v létě navštívíme Lomnou, tak určitě uvidíme pár jejich zástupců, jako jsou vstavač mužský, prstnatec Fuchsův, vzácnější vstavač májový nebo bezový.

 

V závěru můžeme ještě objasnit původ názvu Beskydy. Správně by se měl psát Bezkydy, kdy kydy znamená porost a slovo Bezkydy tedy znamená, že jde o hory holé, bez porostu. Druhým výkladem by mohl být i tento, podle něhož slovo kydy znamená hnůj, protože kydat znamená házet hnůj. Takže Bezkydy jsou hory nehnojené, tedy asi neúrodné. Teorií je mnoho, ale ta nejpravděpodobnější bude asi, že jméno Beskydy je neslovanského, patrně tráckého původu. Je rozšířeno v celých Karpatech a v přilehlých částech Balkánu, a to nejen jako název hor či vrchů, ale i jako obecné slovo s významem "horský" nebo "sedlo". Patří do okruhu slov, která se k nám dostala tzv. valašskou kolonizací.

 

Na závěr bychom rádi poděkovali všem zúčastněným tohoto workshopu za zájem o danou problematiku a ochotu věnovat jí trochu svého volného času. I pro náš jablunkovský region je důležité, aby si co nejvíce lidí uvědomilo, že ochrana životního prostředí je věcí zcela nezbytnou, která musí být trvalou součástí našeho myšlení i konání. Pak bude náš krásný kraj zachován i budoucím generacím.

 

Akce se konala z grantové podpory v rámci Programu celoživotního učení.