Nahoru

Život velkých šelem v zimě

Život velkých šelem v zimě

8. Februar 2016

Každou zimu, stejně jako i letos, se s prvním sněhem vydáváme po stopách velkých šelem v Beskydech.

Každou zimu, stejně jako i letos, se s prvním sněhem vydáváme po stopách velkých šelem v Beskydech. V zimním období je nejlepší šelmy stopovat na sněžnicích. Používáme sportovní i klasické dřevěné sněžnice. Tak se můžeme dostat i do porostů, kde běžně člověk nevstoupí a toulat se zimní krajinou až do západu slunce po stopách duchů lesa – velkých šelem. Pro každé zvíře je zima obdobím strádání a boje o přežití. Platí to i pro velké šelmy.  
                

Medveď 2,Michal Babnič 

Naše největší šelma – medvěd hnědý – přečkává zimu většinou v brlohu. Může to být malá jeskyně, vyhrabané místo pod vývratem stromu nebo hromada klestí, kde zazimuje. Především to bývá ale malý prostor, kde si medvěd vytvoří optimální teplotu. Jeho nepravý zimní spánek – tzv. hibernace , trvá 70 -120 dní a přežití závisí na tom, jak se stihl na podzim vykrmit a vytvořit si tukovou zásobu i podle toho, jaké je v zimě počasí. Když je teplejší zima, tak se budí a hledá si potravu, pak znovu zalíhá ke spánku.  V lednu a únoru  se  v brlohu   rodí medvědici 2-3 mláďata. Proto medvědice vylézá z brlohu až později v jarních měsících.

 Vlk 1,Michal Babnič


K rodičům s vlčaty se v zimním období přidávají vlci z loňského vrhu, starší vlci nebo nespáření dospělí vlci. Tak vznikají větší zimní smečky. Pohybují se na velkém území a pečlivě si teritorium značí a hlídají před jinými smečkami. Kořist, která se na území smečky nachází totiž představuje jediný zdroj potravy a vlci tak bojují o vlastní přežití. V zimě můžeme zjistit přítomnost vlků v terénu v podobě stop, trusu či zbytků kořisti. Stopy vlka jsou lépe rozpoznatelné než v létě a stopní dráha vlka zaujímá v terénu podobu rovné čáry. Také proto se říká, že vlk „čaruje“. Při delším sledování stopní dráhy vlka v Beskydech jsme po několika kilometrech spatřili, že z jedné stopy vlka se staly tři stopní dráhy a vlci na způsob indiánského stopování tímto způsobem zaútočili na kořist.

 Rys 1,Michal Babnič


Samec rysa ostrovida žije samotářským způsobem života a o mláďata se nestará. Mláďata se zdržují ve společnosti matky, která je chrání a učí je lovit. Zůstávají s ní až do února a března, kdy začíná období páření. Samec se v tomto období ozývá zvláštním trhavým štěkáním, začínající ve vyšších tónech a končící hlubokým mňoukáním. Mňoukají i samice. Na silnějšího nepřítele rys prská a vrčí. V zimě můžeme rovněž zjistit přítomnost rysa v podobě stop, značení teritoria pachovými žlázami jde cítit „kočičinou“ v zimě u pařezů nebo na vyvýšených místech v terénu.

 

Zimní příroda Beskyd pro nás každoročně nachystá spoustu svých krás a k nim nepochybně patří i setkání s těmito jedinečnými tvory karpatské přírody.

 

Letošní sčítání velkých šelem v Beskydech proběhne od 25. do 28. února 2016.

Michal Šulgan
odborný pracovník, lektor
IS CHKO Beskydy a URSUS zážitkové centrum Dolní Lomná

FOTO: Michal Babnič, Strážce NP Malá Fatra