Lučina - skanzen odhalené minulosti

Opravdu stručně a zjednodušeně, tím však nechceme osud Lučiny a jejích obyvatel zlehčovat. Grafenried, označení Lučina vzniklo uměle až po roce 1945, byla jedna z mnoha vsí Českého lesa závislá převážně na sklářském průmyslu, později to byly tkalcovství a chov dobytka. Ves ve své historii byla několikrát zpustošena během třicetileté války. Její likvidace však přišla s rokem 1945, kdy bylo odsunuto německé obyvatelstvo, prakticky celá ves (v roce 1930 zde žilo 247 obyvatel z toho se k německé národnosti hlásilo 231). Na počátku 50. let se Grafenried ocitl v zakázaném pásmu a to už byl jen krůček od velké bourací akce, která na sebe nenechala dlouho čekat. Z původní vsi nezůstal kámen na kameni, ušetřen nebyl ani kostel.

Po pádu Železné opony po roce 1990 Češi a Němci - plni zvědavosti - opět vstoupili na toto zapomenuté místo a Lučina pomalu začala ožívat ze vzpomínek pamětníků.

Již v roce 2011 byly částečně odkryty a pietně upraveny pozůstatky kostela sv. Jiří a v roce 2012 slavnostně vysvěceny.

V roce 2016 se rozhodly obce na obou stranách hranice, že se pokusí Lučinu zachovat jako jedinečné živoucí osvětové a pietní místo. To byl začátek projektu "Naučná stezka Lučina - skanzen odhalené minulosti". Díky finanční podpoře z Evropské unie se v letech 2017-2020 podařilo projekt zrealizovat.

V rámci projektu byly odkryty i základy dalších budov, upraven hřbitov s kaplí a vznikla naučná stezka.

První říjnový víkend 2020 se zde sešli Češi se svými bavorskými partnery a společně zde před bývalým zámečkem a později školou vysadili český a německý národní strom - Češi zasadili dub a na oplátku bavorští kolegové vsadili do země lípu.

Poetiku Lučiny můžete nahlédnout v krátkém filmu