Nahoru

Články a fotogalerie

Identita původu sokola stěhovavého hnízdícího v Moravském krasu byla odhalena
Říjen 2017

Samice sokola stěhovavého hnízdící druhým rokem v Moravském krasu pochází z hnízdiště v Maďarsku z pohoří Bükk. Byla okroužkována v roce 2013. 

Samice sokola v Moravském krasu s patrným kroužkem   Samice sokola v Moravském krasu - detail kroužku na noze
Fotografie, ze kterých byla odečtena čísla na kroužcích a zjištěn původ
sokolí samice v Moravském krasu.
Foto: René Bedan

Již v minulém roce došlo k zaznamenání odečítacího a ornitologického kroužku u hnízdící samice. Teprve tento rok se naskytla příležitost k odečtu. Nejprve byla zjištěna pomocí fotopasti barevná, černo-stříbrná kombinace kroužku a posléze i vyfotografována sokolka tak, aby bylo možné rozluštit kód. Na odečítacím kroužku je alfanumerický kód 8B. Samice pochází z maďarských Bukových hor, kde ji na skalním hnízdě okroužkoval Tamás Szitta. Stalo se tak 31.5.2013. Hnízdo se nalézalo asi na desetimetrové skále, kde byla zřízena umělá hnízdní podložka.V roce 2016 tato sa mice úspěšně vyhnízdila v Moravském krasu.Stalo se tak téměř po padesáti letech a to i v rámci celé Jižní Moravy.

Takto byl v České republice poprvé odečten sokol pocházející z Maďarska a obecně z území jižně od ČR. Základ české populace je tvořen ptáky z Německa a Polska. Další zajímavostí je výběr hnízdní lokality, tedy krasová oblast a vápencové skály shodné s místem narození.

Dohledání země původu komplikovala záměna kroužků na nohách a špatně vyplněné údaje kroužkovatele.

Hnízdění samice je zaznamenáno na následujícím odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=Ds2kfEIrV7U

René Bedan
Řešitel monitoringu sokola stěhovavého pro Moravský kras

- - - - -

Jak vypadá opuštné hnízdo sokolů stěhovavých
Říjen 2017

Hnízdo sokolů - hnízdní důlek   Hnízdo sokolů - "zásobní" dutina
Hnízdo sokolů na Býčí skále
Foto: Radovan Mezera

Fotky pořídila stráž přírody Moravského krasu letos na podzim,
kdy je hnízdo
již opuštěné. Jednalo se o monitoring vyžádaný Správou CHKO Moravský kras.
 
Zaujaly dvě věci, pokud se nepočítá nepořádek -  trus, kosti atd. Za prvé tam měli
pěkný důlek a pak v malé puklině vedle hnízda měli nacpané ostatky
několika obětí - snad tří holubů. 

- - - - -

Přečtěte si rozhovor s René Bedanem z Blanenského deníku:
http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/ornitolog-bedan-priroda-neni-zoo-ale-nas-domov-obyvak-si-take-nenicime-20171008.html

- - - - -

Do Moravského krasu se vrátil sokol stěhovavý
Září 2017

Na první zahnízdění tohoto vzácného dravce se v Moravském krasu muselo počkat až do roku 2016, kdy poprvé po téměř padesáti letech znovu vylétla z hnízda mláďata,
dva samci a jedna samice. V roce 2017 došlo k opětovnému zahnízdění tohoto páru, jemuž se tentokrát na hnízdě objevila mláďata čtyři. To je u sokola stěhovavého maximální počet. Navíc v tomto roce došlo k obsazení dalšího historického hnízdiště na Býčí skále.

Přednáška o situaci sokolů stěhovavých
 s ornitologem René Bedanem
se konala 17. září 2017 v v Domě přírody Moravského krasu 
Samice sokola krmí své mládě
Samice sokola krmí své mládě staré asi 32 dnů
Foto: René Bedan

Toto "nové" hnízdiště, jak rozhodla státní ochrana přírody spolu s ornitology, bylo potřeba hlídat. Hnízdní úspěšnost sokola stěhovavého je totiž ovlivněna nejen přírodními faktory (počasí, predace mláďat na hnízdě výrem, kunou a dalšími živočichy). Největší hrozbu
v současnosti představuje turistický ruch a horolezectví
. Zavedení klidu
na hnízdišti bylo nezbytné pro další šíření a stabilizaci populace tohoto druhu.


Samotné letošní hlídání na Býčí skále začalo 1.4. a bylo ukončeno 16.6. 2017.
Každý tento den byl na lokalitě u Býčí skály přítomen jeden až dva dobrovolní strážci
přírody Moravského krasu.

Letos na jaře se v době zahnizďování dospělého páru na Býčí skále objevil i mladý samec sokola, asi dvouletý. Opakovaně pár na Býčí skále navštěvoval. Samici další nápadník nevadil, ale samec se s ním vždy těžce porval, "až listí v lese lítalo". Je možné, že šlo
o samečka z loňského hnízdění. Samci sokolů jsou věrnější lokalitě svého vyhnízdění
a mají tendenci se vracet. Mladý sokolík neměl kroužek, vloni se nekroužkovalo, což by
také této doměnce nasvědčovalo. 

Prohlédněte si sokoly z Moravského krasu na fotografiích René Bedana.
Fotografie jsou z let 2016 a 2017.

Na plakátu najdete o sokolech v Moravském krasu více informací.

Plakát Sokol stěhovavý a Moravský kras

Sokol na hnízdě_NPR Býčí skálaSokol na hnízdě, NPR Býčí skála

Sokoli na hnízdě, NPR Býčí skála
Sokoli na hnízdě, NPR Býčí skála

Roční samec sokola se uchází o zadanou samici_NPR Býčí skála
Roční samec sokola se uchází o zadanou samici, NPR Býčí skála

Sokol stěhovavý, NPR Vývěry Punkvy
Sokol stěhovavý nad NPR Vývěry Punkvy

Sokol stěhovavý, NPR Vývěry Punkvy
Sokol stěhovavý nad NPR Vývěry Punkvy

Samice sokola krmí své mládě, NPR Býčí skála
Samice sokola krmí své mládě na hnízdě, NPR Býčí skála

Mladý sokol po vylétnutí, NPR Býčí skála
Mladý sokol brzy po vylétnutí, NPR Býčí skála

Mladý sokol po vylétnutí, NPR Býčí skála
Mladý sokol po vylétnutí, NPR Býčí skála

Sokol v NPR Býčí skála
Sokol v NPR Býčí skála

Text z různých zdrojů sestavila: Katka Jelínková

Fotografie sokolů: René Bedan