Fotogalerie

ZPRÁVY O RYSOVI Z MORAVSKÉHO KRASU

ČERVENEC 2018
Rys Kryštof neputuje jen přírodou Moravského krasu.
Objevuje se také v tisku, rozhlasu i televizi.

Jméno nedostal po světoznámém Kryštofovi Kolumbovi,
ale i tak s ním má společné touhy po objevování nových území.
Pobyt rysa v Moravského krasu byl odhalen 18. září 2016,
na svátek všech Kryštofů. Odtud jeho jméno.

Letem Kryštofovým světem:

• Od září 2016 se Kryštof potuluje po Moravském krasu a jeho okolí.
• Rys je chráněným druhem, je klasifikován jako druh silně ohrožený.
• Připutoval z Beskyd, jak prokázala genetická analýza z jeho chlupů.
• Kryštof je ojedinělý případ, na tak velké vzdálenosti neputují rysi často.
• Další Kryštofova výjimečnost tkví v tom, že mu nevadí poměrně husté osídlení krasu a ne příliš souvislé lesní porosty, na které jsou rysi obvykle vázáni.
• V červnu 2017 dostal asi tříletý rys telemetrický obojek. Jeho pohyb po jižní Moravě bedlivě sledují odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, Ústuvu biologie obratlovců. Sledována bude jeho časoprostorová a potravní aktivita, co loví a jak funguje v krajině. Pro vědu jsou to v rámci Evropy cenná data, protože zvíře je z původní populace a nepochází z chovu. 
• Dohlíží na něj také zoolog ze Správy CHKO Moravský kras.

• Rysa se není třeba bát. Podle zoologů si mají lidé setkání s rysem vážit.

• Nejčastěji loví srnce, někdy i muflony. Rys se tak aktivně podílí na regulaci vysokého stavu kopytníků, ale i na změně jejich chování. Dokáže se výborně plížit - svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy.

• Navzdory vhodným podmínkám ve většině našich pohoří trvale osídluje pouze Beskydy, Šumavu a Pošumaví. Moravský kras také býval jeho domovem. Mezi roky 1946 - 1995 jsou doloženy záznamy o jeho přítomnosti, vždy jen jednotlivě a na krátkou dobu.

• Kryštofova máma, rysice Lenka z Beskyd, byla v dubnu 2017 nalezena mrtvá. Rysice očekávala narození tří mláďat. Za dobu svého života odchovala minimálně 9 koťat. Jednoznačnou příčinu smrti se nepodařilo prokázat. Jedním z jejích synů je rys Kryštof. Rysice Lenka byla v letech 2011-2012 v rámci projektu ochrany přírody ČR také sledována pomocí telemetrického obojku.  
• Kryštof si své teritorium stále značkuje. Jeho domovský okrsek se rozkládá asi na dvou stech kilometrech čtverečních.
• Naše krajina rysa potřebuje, pomáhá udržovat její přirozenou rovnováhu. Snižuje stavy prasat a srn. Stromy lépe odrůstají, pokud je zvěř tolik neokusuje. Lovem slabších kusů rys udržuje dobrý zdravotní stav srnčí zvěře.
• Pro rozmnožování a výchovu mláďat potřebuje samice klid. Proto rysům škodí velkoplošné kácení v klidových částech lesů.
• Největším nebezpečím jsou pro rysa střety s dopravními prostředky a pytláctví.
• V únoru 2018 aktivně vyhledává samici. Z údajů získaných telemetrickým obojkem vyplynulo, že z krasu podniká výpady i do jiných oblastí. Byl i poblíž Vyškova či brněnské městské části Řečkovice. Vždy se ale vrátil zpět. Denně jsou rysi schopni ujít desítky kilometrů.
• Je možné, že kvůli hledání partnerky Kryštof Moravský kras opustí. Za samicí by musel urazit desítky až stovky kilometrů přes dálnice a zastavěné oblasti. Samice totiž žijí na Šumavě nebo v Beskydech.

Shrnutí podle různých zdrojů sestavila Katka Jelínková.

Rys Kryštof si v kraji zvykl. Loví a beze strachu přechází silnice
Nové zprávy z 8. července 2018
https://brno.idnes.cz/rys-krystof-moravsky-kras-mendelova-univerzita-f6f-/brno-zpravy.aspx?c=A180703_412604_brno-zpravy_vh

Rys Kryštof stále zůstává v krasu, samici hledal i u Vyškova
Informace z února 2018 o Kryštofově putování Moravským krasem a jeho okolím najdete v článku z Ekolistu:
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rys-krystof-stale-zustava-v-krasu-samici-hledal-i-u-vyskova

Naši největší a nejkrásnější kočku musí dobrovolníci bránit před pytláky.
Krásný článek, fotky i krátká videa rysů najdete na následujícím webu: 
https://hobby.idnes.cz/rys-ostrovid-pytlaci-kocka-dd9-/hobby-mazlicci.aspx?c=A180113_013334_hobby-mazlicci_mce

Zima rysa Kryštofa neodehnala, přečtěte si v Blanenském deníku:
https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/zima-neodehnala-sokola-ani-rysa-krystofa-v-lesich-krasu-zustavaji-20180105.html

Podle zpráv z prosince 2017 se rys Kryštof stále pohybuje
v Moravském krasu a jeho okolí. 

O rysech a situaci v České republice informuje také web: 
http://www.selmy.cz/rys-ostrovid/
Kryštofův původ rozkrývá smutný článek o dvou mrtvých rysích samicích nalezených letos v Beskydech:
http://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/letos-prisly-v-beskydech-o-zivot-jiz-dve-rysice/

Rys Kryštov z Moravského krasu, zdroj MENDELU Brno

Česká televize o Kryštofovi v událostech z regionů Týden v regionech, najdete ve 23. minutě vysílání (odvysíláno 21. října 2017):
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/317281381891021-tyden-v-regionech

Rys Kryštov z Moravského krasu, zdroj MENDELU Brno

Výzkum rysa Kryštofa - Martin Duľa MENDELU Brno

Česká televize o Kryštofovi v v událostech z regionů Týden v regionech, najdete v páté  minutě vysílání (odvysíláno 23. srpna 2017):
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10324452510-udalosti-v-regionech-plus-brno/317281381950823-udalosti-v-regionech-plus/titulky#t=5m10s

Přečtěte si o Kryštofovi v Blanenském deníku (22. srpna 2017)
https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/rys-krystof-lovi-srnce-v-moravskem-krasu-o-korist-se-deli-20170822.html

Poslechněte si reportáž Českého rozhlasu Brno (18. srpna 2017)
http://www.rozhlas.cz/brno/zpravodajstvi/_zprava/vyprava-za-rysem-krystofem-pochutnava-si-na-ulovene-srne--1748870

Poslechněte si reportáž Českého rozhlasu Brno (23. června 2017)
http://www.rozhlas.cz/brno/zpravodajstvi/_zprava/rys-krystof-je-v-moravskem-krasu-spokojeny-prisel-z-beskyd--1736528

Červen 2017 -  Rys Kryštof dostal obojek. Více najdete na:
http://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/rys-v-moravskem-krasu-dostal-sledovaci-zarizeni/
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/rys-v-moravskem-krasu-dostal-sledovaci-zarizeni-a-jmeno-krystof/1497728

Rys Kryštof dostal sledovací obojek
Foto: Mendelova univerzita v Brně

Rys ostrovid v Moravském krasu

20. května 2017 se na Domě přírody Moravského krasu sešlo skoro 50 dospělých i dětí,
aby si poslechlo přednášku Martina Duľy o situaci rysů v České republice, zvláště o rysovi, který se vloni zatoulal a stále pobývá v Moravském krasu a jeho okolí. 

Rys z krasu je bedlivě sledován zoology Mendelovy univerzity z Ústavu biologie obratlovců, ze Správy CHKO Moravský kras a také dobrovolníky, kteří pomáhali při jeho stopování. Letošní zima přihrála výzkumníkům významná esa do karet díky dlouho ležící sněhové pokrývce.

Foto: Martin Duľa

Zajímá Vás, jaké jsou jeho vyhlídky na dlouhodobý výskyt v našem regionu?
Co všechno o migraci těchto koček víme?
Kde ještě v ČR a v Evropě rysi žijí? Jak početné jsou jeho populace?
Jaké nesnáze život rysů v dnešní krajině provázejí?
Za fotkami následuje článek, ve kterém se dozvíte podrobněji 
o rysovi z Moravského krasu.
Katka Jelínková

Podívejte se na fotky rysa z fotopastí:

Foto: Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, Hnutí DUHA - Šelmy.cz

Foto: Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, Hnutí DUHA - Šelmy.cz

Stopy rysa z krasu:

Foto: Martin Duľa

Foto: Martin Duľa

Rys v Moravském krasu
Martin Duľa, Petr  Jelínek, Miroslav  Kutal

V loňském roce se do Moravského krasu vrátil nejdříve sokol stěhovavý a posléze také rys ostrovid. Sokol již druhým rokem hnízdí, rys zatím hledá vhodné prostředí k trvalejšímu pobytu.

Na území Moravského krasu a Drahanské vrchoviny se rys ostrovid historicky vyskytoval do 18. století, jednotlivá pozorování jsou pak známa z druhé poloviny 20. století, naposledybyl rys spatřen roku 1994 u Jedovnic, v roce 2013 v blízkosti Rakoveckého údolí a v lednu roku 2016 u Vyškova. Od září 2016 je rys v Moravském krasu a blízkém okolí zaznamenáván soustavně, podařilo se najít množství pobytových znaků o výskytu šelmy, kterou také spatřilo několik obyvatel oblasti, turisté, myslivci i zoologové.

Po napadení prvního sněhu byl rys několikrát stopován zoology Mendlovy univerzity, Ústavu biologie obratlovců, Správy CHKO Moravský kras a dobrovolníky Hnutí DUHA, a to zejména v centrální části chráněné oblasti. Zakrátko se podařilo objevit strženou srnu, u které byly fotopastí pořízeny první kvalitní snímky rysa. Rovněž byly odebrány vzorky trusu pro genetickou analýzu, umožňující přesnou identifikaci původů jedince. Podle předběžných analýz se jedná o samce, který na Drahanskou vrchovinu přišel z oblasti Beskyd. Předpokládaná trasa jedince z místa narození zahrnuje mnoho nástrah. Rys musel překonat hustou dopravnou síť v člověkem pozměněné kulturní krajině. Jeho další výzkum by měl odhalit prostorovou aktivitu v širší oblasti Drahanské vrchoviny. Vzhledem k omezené schopnosti rozptylu mladých jedinců můžou získaná data upřesnit existující habitatové modely a navržené migrační koridory pro velké šelmy. Jedná se o cenné údaje, protože naše znalosti o využívaní krajiny rysy mimo oblasti jejich trvalého výskytu jsou zatím nedostatečné. Drahanská vrchovina je totiž poměrně izolována od hlavních životaschopných populací rysa na česko-slovenském pomezí (nejbližší území, kde se rysi rozmnožují) a v jihozápadních Čechách (největší populace rysů na území ČR).

Biotop i potravní nabídka Drahanské vrchoviny je podle zoologů pro rysa i vlka příhodná. V roce 2015 byl ukončen projekt Agentury ochrany přírody a krajiny a jejich partnerů s názvem „Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR“, v němž vědci zjišťovali fragmentaci české krajiny, využili zaznamenané výskyty velkých savců (rys, vlk, medvěd a los) a modelovali území, která je pro větší savce příhodná. Dále se věnovali migračním možnostem těchto savců a vyhodnotili riziková místa při migraci. Z Karpat se pro migraci jeví jako příhodný koridor přes Chřiby a Litenčickou pahorkatinu. Dálnici mohou zvířata překonat několika místy, především ale vymezeným dálkovým migračním koridorem u Vyškova, kudy teče Rostěnický potok do rybníka Kačenec. Rys však mohl do Moravského krasu přejít severní cestou i z Jeseníků, odkud z loňského roku evidujeme dvěpozorování rysa, které se navzdory intenzivnímu monitoringu nepodařilo později potvrdit. Jednalo se tedy pravděpodobně o migranta, který už území opustil, možná se přesunul právě do Moravského krasu.

Většímu návratu rysa kromě fragmentace území a mortality na silnicích brání také pytláctví. Střílení chráněných šelem sice nemá mezi veřejností podporu, je však stále rozšířené. Potvrzuje to i poslední anonymní anketa organizovaná Katedrou myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, kde se k nelegálnímu ulovení rysa v jihozápadních Čechách přiznalo 14,2 % dotazovaných myslivců, což je pro trvalé udržení životaschopných populací šelem v České republice alarmující stav. Budeme věřit, že v Moravském krasu bude averze k vracející se šelmě menší.

Na sledování rysa v krasu spolupracují: