Fotogalerie

Bylinková spirála na Domě přírody byla zbudováná v rámci akce 72 hodin.

Pomocí dobrovolníků převážně z vlastních řad a našich rodin jsme vyhloubili základy spirály a začali rovnat kameny. Tyto kameny na akci 72 hodin nám darovala firma Kalcit s. r. o. Tímto za kameny děkujeme. 

Prostor mezi kameny byl vyplněn Blanenským substrátem od firmy Fertia s. r. o., která nám substrát věnovala na akci 72 hodin zdarma. Děkujeme.

Pak už jsme začali sázet. Některé bylinky nám pomohl ve volné přírodě Moravského krasu vyhledat přímo odborný botanik z Agentury ochrany přírody a krajiny Zdeněk Musil, čímž mu také náleží náš dík.

Z bylin pocházejících z Moravského krasu v bylinkové spirále najdete:

Šalvěj přeslenitá - Babské ucho (Salvia verticillata ´Purple Rain´)

Kdo by neznal babské ucho - šalvěj přeslenitou? Odvarem z babského ucha mohla Saxana - Dívka na koštěti zůstat mezi lidmi.

 Šalvěj přeslenitá je silná nektarodárná rostlina – šalvějový med je bílý a hustý, jemně voní a pomalu krystalizuje. Čerstvé silně vonné květenství můžeme použít do horké koupele nebo je sušit do vonných směsí PotPouri. Velmi dekorativní je v sušených vazbách.

Heřmánek pravý (Matricaria recutita)

Jahodník

Sbírají se mladé listy na jaře. Sběr jahodníkových listů je nejlepší brzy ráno. V době zrání plodů sbíríme i plody na čaj. Pakliže v čaji máme i plody, může zbarvit moč do červena, nic se však neděje. 

Plody jsou bohaté na vitamíny a minerály.  Čaj z listů a plodů jahodníku je velmi lahodný.

Pravá mateřídouška (Thymus serpyllum)

Thymol je dodnes používán ve farmaceutickém průmyslu, kde je přidáván do ústních vod, kloktadel či zubních past.

Mnohem známější je však použití tymiánu k dochucení pokrmů, kdy je zejména v evropské kuchyni takřka nepostradatelným kořením. Středomořská jídla by se bez tymiánu obešla pouze stěží, obsahuje jej proslulý „bouquet garni“ (svazek různých druhů koření). Tymiánem se ochucují např. polévky, omáčky, pomazánky, všechny druhy masa, zelenina, sýry, olivy, pečivo. Zajímavostí je, že tymián neztrácí delším vařením aroma a chuť, jako je tomu u většiny bylinek. Zvláště mateřídouška citronová je vhodná k přípravě chutného čaje, polévek, smetanových omáček, sladkých pokrmů a ryb. Listy lze dochutit sýry nebo vařené brambory.

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Třezalka tečkovaná je léčivá rostlina, drogou je kvetoucí nať (Herba hyperici) sbíraná po rozkvětu hned ráno (podle lidových pověstí známá jako Svatojánská bylina - na svátek Jana 24.6 má největší moc). 

Popenec břečťanolistý

Popenec nebo také Nepeta je bylinka s vysokým obsah vitamínu C a minerálních látek.

Popenec se užívá i jako bylinka do polévek, ale především do pomazánek či salátů. 

Bylinky z Moravského krasu jsme ještě doplnily bylinkami ze zahradnictví http://www.zivebylinky.cz/

rodinné zahradnictví s více než 90-ti letou tradicí. Všechny bylinky jsou v bio kvalitě bez použití umělých hnojiv.

Tento projekt byl podpořen z veřejné sbírky dobročinných obchodů Nadace Veronica

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Měsíček lékařský je naše zdomácnělá bylinka původem z jihu Evropy. Mast z měsíčku lékařského je přímo zázrakem. Sběr květu je doporučen ve fázi rozevírání úborů, listy nejlépe mladé.

Saturejka horská (Satureja montana)

Bez ní se neobjednou luštěniny, pizza nebo dušená masa.

Divoká izraelská šalvěj lékařská (Salvia officinalis ´Nazareth´)

V případě, že hodláte využít léčebných účinků šalvěje, myslete na skutečnost, že je třeba dodržet její vhodné množství. Silice obsažené v jejím extrakt

u mohou totiž ve vyšších dávkách vyvolat křeče. Bývá doporučováno dopřávat si maximálně dva šálky jejího nálevu denně a neužívat ji dlouhodobě. Využití v léčbě najde především nať a listy rostliny. Z hlediska obsažených látek jsou pro léčbu podstatné silice (salviol, cineol a thujon), které mají protizánětlivé a baktericidní účinky. Dále jsou v ní obsaženy třísloviny, hořčiny, saponiny, glykosidy, vosky, aminokyseliny, vitamin C aj. Jejich účinků lze využít vnitřně i zevně.

Meduňka lékařská (Melissa officinalis)

Voňavá meduňka je vhodná k přípravě lahodného čaje nebo ke koupelím.

Pochází z Asie a Středozemí. Již v 7. století meduňku začali ve Španělsku pěstovat Arabové, později byla po Evropě šířena karmelitány a stala se běžnou součástí klášterních a venkovských zahrad.  V současnosti je tato bylinka pěstována jako oblíbená okrasná, ale také léčivá, kulinářská a medonosná rostlina.

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis)

Yzop je prastará bylina, používaná už Hippokratem 460 roků př.n.l. Yzop se od starověku používá jako léčivá rostlina, yzop nechyběl v žádné klášterní zahradě.  V kuchyni čerstvými listy můžeme okořenit zvěřinu, drůbež, skopové  a mleté maso, polévky, omáčky, pomazánky.

Máta peprná (Mentha piperita)

Sklízí se opakovaně před květem. Silně aromatické máty dobře chutnají v moučnících a nápojích. Skvěle poslouží k ozdobení pokrmů.  Lze využít i do koupele.

Anglický vytrvalý heřmánek (Chamaemelum nobile ‘Treneague’)

Zajímavý heřmánek pocházející ze západní Evropy. Silně aromatické listy.

Sbírá se nať, ze které se vaří skvělý čaj. Už teď je nám známo, že anglickým heřmánkem se dochucují některé černé čaje (podobně jako bergamotem). Pravý anglický čajový dýchánek můžete zažít i u sebe doma.

Korejské mátové Agastache (Agastache rugosa)

Agastache rugosa je silně medonosná bylinka s opojnou vůní máty či eucalyptu.

Ve své domovině se tato bylinka používá zejména do léčivých čajů, k výrobě letních nápojů apod. Sbíráme lahodné květy i lístky s mátovo- eucalyptovou chutí. Listy se přidávají k ochucení sladkých pokrmů, rýží, nákypů, omáček, ryb, zeleniny či sirupů.

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)

Rozmarýna byla používána již od dob antického Řecka a Říma a oblibě se těší dodnes. Je to jak pro okrasné účely, ale hlavně pro její využití jako koření. Listy se používají v čerstvém i sušeném stavu k ochucování pečených mas (při přípravě skopové a jehněčí pečeně, telecího masa, drůbeže), polévek (především rajské), omáček, zeleniny, sušenek, chlebu, vermutu a jiných likérů. Květy, které mají jemnější chuť se kandují, přidávají do želatin a medu. Ze silice jsou vyráběny masti, šampóny, pleťové vody, parfémy, deodoranty a repelenty proti hmyzu.

Pažitka, šnitlík (Allium schoenoprasum ´Prado´)

Pažitka by měla být součástí každého správného bylinkového záhonu. Je velmi oblíbená díky svým silicím, čerstvě nasekaná na vařených brambůrkách či v tvarohové pomazánce vytváří jedinečný chuťový zážitek. Používáme ji také do dresinků, salátů, smažených vajíček, na zdobení pokrmů. Konzumovat lze i květy, které působí velmi dekorativně a ozvláštní každé jídlo. Nejlepší jsou samozřejmě čerstvé listy, které se přidávají na pokrm po dovaření nebo několik minut před dovařením (delším vařením ztrácí aroma). Listy lze samozřejmě také usušit nebo zmrazit.

Libeček lékařský (Levisticum officinale)

Libeček nebo také Maggi má  své hlavní místo v polévkách. Používají se jak čerstvé tak sušené listy i semena. Bez libečku se neobejdou ani mastné pokrmy nebo saláty.

Dobromysl obecná (Origanum vulgare ´Margherita´)

Ve starověkém Egyptě byla používána jako dezinfekční a konzervační prostředek. Byla přísadou do nápoje lásky, věřilo se, že působí jako protijed při hadím uštknutí a hojí žal u lidí i zvířat. Dobromysl se používá ve Středomoří také jako součást parfémů, vonných směsí, leštěnky na nábytek apod. Jeho nepostradatelnost zejména ve středomořské kuchyni je známá. Neobešla by se bez něj pizza, saláty, polévky a mnoho jiných pokrmů.

Bazalka vytrvalá (Ocimum)

Bazalka patří mezi medonosné rostliny a její květy jsou také jedlé.  Použití voňavé a chuťově výrazné bazalky v kuchyni. Nejchutnější jsou čerstvě sklizené listy, které lze také naložit do olivového oleje nebo je blanšírovat a zmrazit. Aby neztratily typické aroma, přidávají se do pokrmu těsně před dovařením. Sušením listy ztrácejí značnou část silic. Kromě známého „pesta“, je bazalka ideální na zeleninové saláty, pizzu, špagety, polévky, různé druhy masa, sýry atd.

Svatá bylina (Santolina chamaecyparissus )

Používáme ji jako léčivou rostlinu (užívaná již od dob starého Řecka).  Aroma sušených listů odpuzuje moly – stačí zavěsit kytičku do skříně, podobně jako u levandule. Stejně účinná je čerstvě natrhaná ve vodní lázni, kdy v teplé vodě se plně uvolní její silice.

Divoká horská majoránka, Pamajorán (Origanum vulgare ´Wilder Majoran´)

Ve staročeské kuchyni je nezbytnou přísadou bramborové polévky (bramboračky) a bramboráku (cmundy). Díky svému blahodárnému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí či jiných tučných jídel. Vyniknout dává především chuti zvěřiny nebo pečeným játrům. Využívat ji lze v čerstvém i sušeném stavu. 

Kvetoucí nať divoké majoránky sbíráme na lahodný čaj.

Pravý tymián (Thymus vulgaris ´Tim´)

K dochucení pokrmů, kdy je zejména v evropské kuchyni takřka nepostradatelným kořením. Středomořská jídla by se bez tymiánu obešla pouze stěží, obsahuje jej proslulý „bouquet garni“ (svazek různých druhů koření). Tymiánem se ochucují např. polévky, omáčky, pomazánky, všechny druhy masa, zelenina, sýry, olivy, pečivo. Zajímavostí je, že tymián neztrácí delším vařením aroma a chuť, jako je tomu u většiny bylinek. Zvláště mateřídouška citronová je vhodná k přípravě chutného čaje, polévek, smetanových omáček, sladkých pokrmů a ryb. Listy lze dochutit sýry nebo vařené brambory.

Medové Agastache (Agastache x hybrida ´Kudos Gold´)

Sbíráme lahodné květy i lístky s medovou vůní. Listy se přidávají k ochucení sladkých pokrmů, rýží, nákypů, omáček, ryb, zeleniny či sirupů. Pevné stonky je možné použít na špíz. Kvetoucí stonky jsou půvabné v každém záhoně. Agastache je trvalkou a v našich podmínkách přezimuje i -25°C.  Vyžaduje slunečné stanoviště. Na zimu nadzemní část odumírá a na jaře krásně vyraší, podobně jako jiné trvalky. 

Řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium)