Nahoru

Články a fotogalerie

Přednáška o nových interpretacích nálezů z Býčí skály spojená s exkurzí do Býčí skály, kterou prováděl archeolog Martin Golec a jeho kolegové archeoložka Klára Sovová a geodet Radim Kratochvíl. 

Potkávat se se zajímavými lidmi mě vždy obohacuje. A Martin Golec mě strhl hned při našem prvním setkání. Sršelo z něho nadšení nejen k životu, ale hlavně k výzkumům, ve kterých se věnuje novým výkladům a souvislostem nálezů v jeho milované Býčí skále a Křtinském údolí. „Býčí skála je jedinečná jeskyně, lidé ji využívali po celá staletí, ba co více tisíciletí. Podle poslední revize se zde nachází pozůstatky hned ze sedmnácti historických období od paleolitu po dnešek. Jen v době halštatské sloužila jeskyně jako polyfunkční prostor jeskynní svatyně. Lidé zde podle současných poznatků pohřbívali své mrtvé, pravděpodobně dočasně bydleli, jeskyně však sloužila také jako dílna a ukládali sem dary v podobě předmětů. Zastávala tehdy podobné funkce jako dočasná vesnice,“ chrlil na nás Martin jednu překvapivou informaci za druhou.

IMG_7791 svatyne

V Býčí skále jsem byla několikrát, kde co o ní přečetla, ale tyhle souvislosti si Býčí skála a její výzkumníci zatím střežili jako tajemství. „Martine, ale proč si lidé vybrali jako svou svatyni zrovna Býčí skálu a po staletí se do ní znovu a znovu navraceli? Vždyť se v Moravském krasu najdou mnohem, z mého pohledu, příhodnější jeskyně s otevřeným a osvětleným portálem, či jinde s pohodlnějším přístupem. Proč si lidé nevybrali Pekárnu nebo Kůlnu?“ nedokážu ještě zcela pochopit význam a jedinečnost Býčí skály. „Povšimněme si, že výběr místa pro ukládání zemřelých je naopak uzavřený vstup výhodou“, zazněla odpověď. „Býčí skála se nacházela v blízkosti pomyslného prostoru, kde se střetávalo hned dvanáct dávných cest. Tato významná křižovatka se nacházela ve Křtinách a Býčí skála se vlastně nachází jen čtyři kilometry od nich. Lidé v době halštatské obývali úrodnější území v rovinách při okrajích Drahanské vrchoviny. Moravský kras jim sloužil jako tranzitní prostor, procházeli jím, když se navzájem navštěvovali za kopcem, cesty přes vrchovinu jim vůbec nevadily. Při tom navštěvovali a využívali i Býčí skálu “, vypráví dále poutavě Martin. Jeho slovům pak dala vyniknout následná společná návštěva Býčí skály. Najednou se i pro mě stává jeskynní svatyní. Denní světlo z tzv. Okna jako symbol života vstupuje do temnoty jeskyně, do světa vždy temného podzemí, tajuplného podsvětí.

28_9_2016_Býčí skála-Martin Golec   Bycina_deje_pradeje

Martinovy poznatky o Býčí skále a nadšení, s jakým je dokáže předávat dál, si nenecháváme pro sebe. Domlouváme s ním přednášku spojenou s exkurzí do Býčí skály pro všechny, koho toto téma zaujme. A tak se 28. září 2016 v Domě přírody schází na sto zájemců o toto magické téma a na exkurzi přímo do Býčí skály ještě více. A všichni se nechávají Martinovými slovy o Býčí skále a jejich souvislostech strhnout. Oceňují také formu, jakou dokáže Martin informace podávat. Jeho přednáška je plná entuziasmu, nádherných fotografií, map, obrazů, využívá srovnání se souvislostmi, které známe ještě z hodin dějepisu. Dokáže o odborných poznatcích mluvit jazykem blízkým i v archeologii amatérským posluchačům. Z jednotlivých nálezů vyvozuje obecné závěry. Z přednášky si odnášíme jasné poselství. Býčí skála BYLA i JE jeskynní svatyní, byť se složitou vnitřní strukturou. A do této svatyně nás Martin spolu se svými kolegy archeoložkou Klárou Sovovou a geodetem Radimem Kratochvílem také pozvou. Odpoledne s nimi procházíme místa, kde probíhala (pre)historie jak nás lidí, tak přírodních procesů. Jeskyně Býčí skála však nesetrvává jen v minulosti, ale žije dál svým svérázným současným životem.

Martin Golec spolu se svými kolegy Martinem Olivou, Radimem Kratochvílem a Petrem Kostrhunem napsali o Býčí skále v průběhu věků novou poutavou publikaci s názvem Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích, kterou je možné zakoupit mimo jiné v Domě přírody Moravského krasu.

Text: Jitka Musilová a Martin Golec

Foto: Igor Forgáč, Jitka Musilová, Vladimír Musil