Evropský den chráněných území 2019

Zveme Vás na Entomologickou vycházku do NPR Týřov pořádanou při příležitosti Evropského dne chráněných území 2019.

Sraz v 9.00 hod. v Informačním středisku CHKO Křivoklátsko, Křivoklát č.p. 82, nebo v 9.50 na autobusové zastávce Skryje - Luh. Pěší trasa je dlouhá cca 6 km.

Účast je nutno objednat předem na tel. 313 558 123,
nebo e-mailu proskova16@seznam.cz.

Pozvánka ke stažení

Národní přírodní rezervace Týřov

Nejvýznamnější maloplošné chráněné území Křivoklátska bylo vyhlášeno v roce 1984 na ploše 420,6 ha. Jedná se o hluboce zaříznuté údolí Oupoře, potoka vedoucího napříč křivoklátsko-rokycanským pásmem od obce Broumy k řece Berounce s přilehlými svahy, včetně skalních výchozů a strání nad Berounkou na obě strany od ústí potoka. Jde o nejzachovalejší část Křivoklátska s velmi pestrým souborem lesních i nelesních stanovišť a výjimečně bohatou faunou a flórou, od studeného a vlhkého inverzního údolí potoka až po vrcholové skalní stepi, zvané pleše. Jméno rezervace je odvozeno od středověkého hradu Týřova, jehož zřícenina dodnes symbolicky chrání vstup do údolí od řeky Berounky.

Reliéf území je tvořen plošinami Vlastecké vrchoviny, ve kterých potoky vyhloubily hluboké údolí s mnoha postranními roklemi, skalnatými srázy s balvanitou sutí na úpatích, mírnějšími hlinitými svahy a vrcholy se skalními výstupy nebo mělkou půdou.

Vegetace rezervace je velmi rozmanitá. Průzkumy zde zaznamenaly na 500 druhů cévnatých rostlin, z nichž 11 je zvláště chráněných. Druhovou pestrost zvyšuje i skutečnost, že se zde stýká flóra teplých nížin a chladnějších pahorkatin.

Také zvířena je v rezervaci druhově velmi bohatá. Na vrcholech a prosluněných jižních svazích se vyvinula společenstva s významným zastoupením xerotermních prvků. Naopak v údolí Oupoře a na severních svazích Vosníku a při úpatích Týřovických skal se setkáme s prvky podhorskými až horskými.

V dávnověku bylo údolí Oupořského potoka využívané jako trasa obchodních stezek, což dokumentují archeologické nálezy z doby předslovanské a hradu Týřova ze 13. století. Ten patří k nejvýznamnějším hradním památkám ač se zachoval jen v podobě zříceniny. Pod hradem stával mlýn a výše proti proudu potoka bylo ještě několik usedlostí s pozemky. Velkou změnu přinesly především dvě velké povodně v 19. století, které zlikvidovaly poslední zemědělské využívání údolní nivy. V lesích se dříve těžilo dřevo především pro pálení dřevěného uhlí, po kterém se zachovala řada milířišť v postranních roklích u pramenů.

Do týřovské rezervace není již řadu let volný přístup. Lze ji navštívit pouze po slepé turisticky značené stezce vedoucí ze Skryj na hrad Týřov, která se vine strání nad řekou. Místně se jí říká „Opičina“, což dobře vystihuje její náročnost.