Nahoru

Téma Krabatina jako centrum periferie

Téma Krabatina jako centrum periferie

Termín: 12. listopadu 2019 od 18:00 do 20:00
Místo: Arcidiecézní muzeum Olomouc – Mozarteum

Miloš Doležal, Igor Fic, Josef Mlejnek, Vladimír Herák. Vysočinu kdysi na Krabatinu přiléhavě přejmenoval tulák a spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj. Jako svébytný region na pomezí Čech a Moravy vstoupila do díla řady českých malířů, hudebních skladatelů a básníků. Nikoli jako sentimentální “vonička”, ale jako obraz dramat nitra i intimního domovského zátiší.

Texty Jakuba Demla, Jana Zahradníčka, Bohuslava Reynka, Ivana M. Jirouse jsou plné konkrétních odkazů na tento region. Příběhy Babic a Číhošťského zázraku zase výraznými dějinnými mezníky. O Krabatině pohovoří a ze svých textů budou číst Igor Fic, Miloš Doležal a Josef Mlejnek. A na harmoniku a bicí zahraje Vladimír Herák.

Miloš Doležal (nar. 1970 v Háji u Ledče nad Sázavou) je básník, dokumentarista, badatel a editor. Autorsky se podílí na rozhlasových a televizních pořadech a dokumentech z období války a komunistického teroru padesátých let. Dlouhodobě se věnuje oběti komunistického režimu v Československu faráři Josefu Toufarovi, v roce 2014 inicioval nalezení jeho hrobu a pohřbení v Číhošti. Vydal básnické sbírky, knihy fejetonů a povídek, připravil knihy vzpomínek a rozhovorů s vězni nacistických a komunistických kriminálů. Jeho monografie o českém mučedníku komunistického režimu P. Josefu Toufarovi Jako bychom dnes zemřít měli (Nová tiskárna Pelhřimov, 2012) byla Lidovými novinami vyhlášena jako Kniha roku 2012. Druhý díl se jmenuje Krok do tmavé noci (NPS, 2016). V poslední době vydal soubor portrétů, nekrologů a rozhovorů ZA (Torst, 2017). Žije v Praze a v Horní Pasece na Vysočině.

Doc. Mgr. Igor Fic, Dr. (1967), literární kritik a historik, působí na Katedře českého jazyka a literatury PdF UP v Olomouci. Absolvent FF MU v Brně (doktorát 1996), habilitován na FF UP v Olomouci (2008). V rámci pedagogické činnosti se specializuje na obor dějiny starší české literatury, literatury XX. století a na interpretaci a analýzu literárního díla. Odborné a esejistické texty jsou orientovány na zkoumání mytických, náboženských a kulturních archetypů a na jejich uměleckou aplikaci v novější a současné české poezii. V roce 2015 vydal knihu s názvem Vypalování stařiny, v níž se záznamy z pěší pouti z Hostýna do Svaté Hory u Příbrami prolínají s úvahami o poezii a s hledáním rodových kořenů coby viditelných i skrytých počátků vlastní existence. Podtitul knihy zní Rozprava o zemi, pouti a poezii. Všechna tři témata autor pojednal s vážností a vášnivou opravdovostí, zároveň však kniha nepostrádá lehkost a vtip.

Josef Mlejnek (nar. 3. 12. 1946 v Žatci), básník, literární a divadelní kritik, překladatel polské a francouzské literatury. Maturoval v roce 1964 na SVVŠ v Karlových Varech, poté studoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (tehdy UJEP). Studium oboru filozofie–čeština ukončil státní zkouškou v roce 1970. V následujícím dvacetiletí pracoval jako kulturní referent, knihovník, ošetřovatel skotu, pomocný dělník v chladírnách, topič. Redigoval samizdatové časopisy Střední Evropa a Komunikace. V roce 1985 podepsal Chartu 77. Po listopadu 1989 pracoval jako redaktor v Institutu pro středoevropskou kulturu a politiku (ISE), který vydával revue Střední Evropa. Významnou měrou se v letech 1990–1993 podílel na vydávání časopisu Souvislosti. V letech 1996–1998 byl redaktorem kulturní rubriky Lidových novin, 1998–2003 pracoval v MFDnes. V období 2004–2006 svobodné povolání, od roku 2006 v předčasném důchodu. V současnosti žije v Lípě u Havlíčkova Brodu. Kritiky, překlady, poezii publikoval a publikuje průběžně v Revue politika, Proglasu, Kontextech, Roš Chodeš, Mf Dnes, v příloze Katolického týdeníku Perspektivy, Divadelních novinách, 51Pro, A2 a dalších. Sbírky: Pastvina (1985, 2000), Naprosté motivy (1998), Závěsná lávka (výbor 2004), Zcestymluv (2007), Brána naděje (2011, básně k fotografiím Jindřich Štreita), Sklepní okénko (2013). Eseje: Blázen jsem ve své vsi (1980, 1985), Křesťanská univerzita Josefa Floriana (samizdat 1985, knižně 1999), eseje a studie o divadle v knize Cosi ve vzduchu (2000). V roce mu 2005 vyšla v nakladatelství Hejkal autobiografická próza Nelegendy o malých inkvizitorech, v roce 2015 vydal knihu Volyň tam v dáli. Rozhovory a příběhy. Překládaní autoři: Czesław Miłosz, Zbigniew Herbert, Stanisław Vincenz, Sławomir Mrożek, Leszek Kołakowski, Dariusz Karłowicz, Alain Besançon, Rémi Brague, Claude Tresmontant, Elie Wiesel a další. V roce 2010 obdržel Řád Bílé (Karla) Vrány za zásluhy o Vysočinu, v roce 2012 byl oceněn polským vyznamenáním Bene Merito.

Vláďa Herák – pedagog a příbramský francouzský harmonikář.