Nahoru

Trosky

Trosky

Trosky se staly jedním ze symbolů nejstarší chráněné krajinné oblasti Český ráj. Druhým je sokol stěhovavý. Oba tyto symboly naleznete ve znaku CHKO - siluetu Trosek a sokolovitého dravce.

 

Trosky jsou nejmalebnější a zároveň nejpozoruhodnější zřícenina hradu v Čechách. Hrad byl postaven asi v polovině 14. století Čeňkem z Vartenberka. Na obou sopečných vrcholcích byly postaveny věže Panna a Baba a hřeben mezi nimi byl zastavěn obytnými budovami.

POVĚST O TROSKÁCH

Je tomu dávno, velmi dávno. Tak dávno, že nebylo ještě potuchy o Troskách. Kolem dokola se rozkládala jen širá rovina. V nedaleké vesnici bydlel chudý chalupník, jemuž před rokem zemřela žena a zanechala mu dvě děti, chlapce a děvčátko. Zle bylo v chaloupce. Všude chyběly pracovité ruce hospodyně. I děti potřebovaly ošetřování, a tak se konečně chalupník odhodlal, že jim přivede matku a sobě ženu.

Tím však dětem neposloužil. Macecha jim ubližovala, hladem je trápila a prací přetěžovala. Jednou je poslala ke studánce pod lesem pro vodu. Děti nabraly vodu do nádob, postavily je do svěží trávy a začaly sbírat jahody a sladké kořínky, jichž tam hodně rostlo. Pochutnávaly si na nich dlouho, že se jich macecha dočkat nemohla. Několikrát již šla na zápraží, ale vždy se vracela se zlostí do světnice. Konečně se tak rozhněvala, že jí splynula ze rtů krutá slova prokletí: „Kéž byste tam zkameněly, vy nezdárné děti!“

Přišel večer a děti se nevracely. Otec právě vedl koně do chléva, když mu macecha s láním vyprávěla, co se stalo, aby se šel po nich podívat. Hrozné bylo otcovo hoře, když spatřil účinek kletby své ženy.

U studánky trčela k nebi obrovská skála se dvěma vrcholky. S jedním vyšším, kde stál předtím hošík a menším nedaleko, kde sbírala jahody jeho sestřička. Tak prý vznikly Trosky.

ZDROJE

Velartová, J. (1990): 10 zastavení v Českém ráji. Libor Velart, Semily.