Nahoru

Exkurze do Drábských světniček, Hrad a Klamorny v rámci Mezinárodního dne archelogie

Exkurze do Drábských světniček, Hrad a Klamorny v rámci Mezinárodního dne archelogie (foto Jiří Šťastný)

1. listopad 2018

Prostřednictvím poutavého vyprávění archeologa Petra Jenče měli návštěvníci společné akce Domu přírody a Lesů ČR jedinečnou možnost dozvědět se zajímavé informace o této archeologicky významné lokalitě.

V sobotu 27.10.2018 jsme v rámci Mezinárodního dne archeologie ve spolupráci s Lesy ČR uspořádali exkurzi Drábskými světničkami.

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování.
Svátek archeologie byl poprvé slaven v USA v roce 2011, rychle však pronikl do zahraničí a v roce 2013 už jej slavilo přes 70 tisíc lidí v různých zemích světa. Od roku 2014 se pravidelně koná i v České republice. V řijnu letošního roku tak u nás proběhlo zhruba 80 akcí pro širokou veřejnost. Poprvé se zapojili i Dům přírody Českého ráje spolu s Lesy České republiky s.p. - krajské ředitelství Brandýs nad Lebem, které spravuje neznámější skalní hrad v České republice, Drábské světničky, i větší část výšinného sídliště a hradiště Hrada a Klamorna.

Územím nás provázel archeolog Petr Jenč, a měli jsme tak jedinečnou možnost společně si poslechnout poutavé vyprávění o dávné a ještě dávnější historii této lokality. Účastníků exkurze i přes méně příznivé počasí bylo okolo 30, délka trasy 3,5 km. Na trase jsem pobyli 4 hodiny.

foto1 (foto Jiří Šťastný)   foto2 (foto Jiří Šťastný)

Hrada a Klamorna s hradem Drábské světničky patří mezi nejvýznamnější archeologické lokality v České republice. Rozsáhlý areál je od roku 1958 památkově chráněn jako nemovitá kulturní památka.

Drábské světničky jsou vrcholně středověkým hradem vybudovaným na 7 skalních blocích v severozápadní části plošiny Hrad. Název pochází zřejmě z 19. století, středověké pojmenování původně dřevěného hradu není známé.

Osídlení skalních světnic je skutečným unikátem a je obdivuhodné, jak zde lidé kdysi přežívali a každá místnost měla jiné poslání. Archeologickými výzkumy tu byla zjištěna přítomnost člověka nejpozději od prvních zemědělců po středověk. Nejznámější z vrcholně středověkých sídel jsou zde Drábské světničky, pevnostní soustava na severozápadní straně Hradů. Nalezneme zde čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe úzkými štěrbinami a průrvami. Od zbytku území Hradů jsou oddělené hlubokou úžlabinou, kde v novodobé historii docházelo k těžbě pískovce.

V tomto skalním pásmu se dodnes dochovaly relikty více než dvaceti místností buď zcela, nebo částečně vytesaných do pískovcových skal. Dále jsou zde stopy po sedmi dřevěných stavbách, pěti mostních konstrukcí spojujících jednotlivé skalní bloky a mimo jiné také zbytky pěti chodeb vytesaných do pískovce. Hrozbou je zde křehké geologické prostředí, nadměrná turistická zátěž, i neukázněnost některých návštěvníků, kteří památky nejčastěji poškozují rytím do povrchu skal.

Snad budou Drábské světnicky v budoucnu navštěvovat více a více uvědomělí turisté a bude možné turistické trasy uchovat v současné rozloze.

foto3 (foto Jiří Šťastný)   foto4 (foto Jiří Šťastný)  

Druhá polovina exkurze vedla na pravěké výšinné sídliště Hrada s Klamornou, které bylo vybudováno, v mladším pravěku a raném středověku jako opevněné hradiště. Původní rozloha dle současných poznatků je 19 hektarů. Název Hrada byl zřejmě odvozen od slova "hradiště" - pomístní název ve vztahu k zemědělské usedlosti a  poprvé se objevuje v písemných pramenech z 50. letech 16. století (pozdější Píčův statek). Pojmenování Klamorna pro jihozápadní část lokality je známé až z 19. století. Hrada a Klamorna dokládá nejstarší osídlení v oblasti, nejspíše na sklonku loveckého pravěku, osady pravěkých zemědělců v mladší a pozdní době kamenné (s přestávkami od sklonku 6. tisíciletí př. n. l. do 3. tisícitelí př. n. l.). V době bronzové od 13. do 10./9. století př. n. l. bylo významným osídlením, což dokládají nálezy opevnění polohy, pozůstatky chat, zásobních objektů, blízké žárové pohřbívání u Dneboha a patrně též nad Olšinou. Změna klimatu a následný environmentální kolaps silně poznamenaly celou oblast Příhrazských skal. První slovanské osídlení je datováno do 6.-7. stol.n.l., hradiště bylo funkční zhruba mezi léty 800 a 950/1000). Celá oblast byla v novověku silně poznamenána těžbou pískovce, a tak se dodnes dochovaly jen 4 tesané prostory a hluboký čtvercový obekt (možná zásobnice).

Smutný osud má i nejrozsáhlejší archeologický výzkum Hrad. Ten proběhl v letech 1953-59. Několik desetiletí trvalo jeho podrobnější zhodnocení. Bohužel nálezy z tisíců objektů uložených v Terezíně navždy smetla povodeň v roce 2002.

Děkujeme všem zúčastněným za účast na exkurzi a především Petru Jenčovi za zajímavé a poutavé vyprávění a těšíme se na viděnou zase příště!

foto5 (foto Jiří Šťastný)